Č. 4390.Dávka z přírůstku hodnoty. — Administrativní řízení: Uzná-li zemský správní výbor odvolání poplatníkovo z platebního rozkazu ohledně dávky z přírůstku hodnoty důvodným pouze ohledně jednotlivých vyměřovacích základů, nemůže platební rozkaz zrušiti jen ohledně těchto základů, nýbrž musí jej zrušiti celý.(Nález ze dne 6. února 1925 č. 19917/24.)Věc: Matěj L. v T. proti zemskému správnímu výboru v Praze stran dávky z přírůstku hodnoty. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.Důvody: Platebním: rozkazem ze 14. ledna 1924 vyměřil inspektorát pro zem. dávky v Praze st-li z převodu nemovitosti zcizené smlouvou z 1. února 1922 Čeňku a Františku B. podle vl. nař. z 23. září 1920 č. 545 Sb dávku z přírůstku hodnoty nemovitosti 32758 K 03 h. K odvolání st-lovu byl nař. rozhodnutím platební rozkaz, pokud jde o nabývací hodnotu, zrušen a nařízeno nové jednání o nabývací hodnotě, naproti tomu bylo odvolání co do připočtu zamítnuto.O stížnosti uvážil nss toto:Stížnost vytýká, že žal. úřad nemohl zrušiti platební rozkaz jen z části, když dospěl k tomu, že vyměření dávky jest nesprávné, nýbrž měl zrušiti platební rozkaz celý. Soud shledal tuto námitku důvodnou. Platebním rozkazem vyslovuje úřad v určitém případě platební povinnost dotyčného poplatníka a určuje vzhledem k základům vyměřovacím výši této poplatkové povinnosti. Podá-li poplatník proti platebnímu rozkazu odvolání, vytýkaje nesprávné vyměření dávky, vznáší tím na vyšší instanci spor o otázku, byla-li dávka právem vymčřena v té výši, jak to učinil úřad dávku vyměřující. Vyšší instance musí pak rozhodovati o povinnosti vyslovené platebním rozkazem v celku, tedy zdali jest poplatník povinen platiti dávku v ustanovené výši. Odvolací stolice nemůže rozhodovati samostatně o jednotlivých vyměřovacích základech, na nichž spočívá určení výše dávkové povinnosti, nýbrž má a může rozhodovati o zákonitosti výroku, ukládajícího straně povinnost zaplatiti dávku ve stanovené výši, může tedy svým rozhodnutím buď odvolání zamítnouti a platební rozkaz potvrditi, nebo platební rozkaz změniti a výši dávky stanoviti jinak, než jak byla stanovena v platebním rozkaze, nebo může platební rozkaz v celku zrušiti a uložiti úřadu vyměřujícímu dávku vydání nového platebního rozkazu.V daném případě zrušil žal. úřad platební rozkaz jen pokud jde o hodnotu nabývací. Ježto však hodnota nabývací jest nutnou složkou při výpočtu dávky, padá tím celý výrok vyměřujícího úřadu, vyslovující povinnost st-le k placení dávky určitou částkou.Žal. úřad zamítl však současně stížnost, pokud jde o náklady. Ale zamítnutí stížnosti předpokládá, že aspoň část rozhodnutí v odpor vzatého zůstane v platnosti. Když prvou částí nař. rozhodnutí byl výrok o povinnosti platiti dávku ve výši inspektorátem předepsané v celku zrušen, jest nař. rozhodnutí v rozporu samo sebou, zamítá-li současně stížnost.Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss, aniž se soud vzhledem k této formální vadě mohl zabývati věcnými námitkami stížnosti, vytýkajícími, že neprávem nebylo přihlíženo k nákladům připočítatelným.