NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6936.

Státní zaměstnanci: *I denní plat výpomocné úřednické síly poštovní jest aktivním požitkem ve smyslu § 17, odst. (2) č. 1. zák. č. 286/24.
(Nález ze dne 1. prosince 1927 č. 25418).
Prejudiikatura: Boh. 5950/26 a 6911/27 adm.
Věc: Olga A. v D. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu financí stran odpočivných požitků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byly st-lce, pensionované poštmistrové, dle § 17, odst. 2 č. 1 bodu a) zák. č. 286/24 od 1. července 1925 zkráceny její odpočivné požitky o polovinu obnosu (7446 Kč), který st-lka ve vlastnosti volné síly úřednické jako akt. požitky (20 Kč 40 h denně) obdržela.
Ve stížnosti namítá st-lka, že zmíněný příjem není akt. stát. nebo veř. požitkem, ježto jde o zcela nezávaznou a nijak neupravenou dočasnou výpomocnou službu, jak plyne i z té okolnosti, že takovou službou se nezakládá ani právo domovské a že jde o odškodnění za ztrátu času honorované zcela podle úvahy správy poštovní. — Námitku tuto neshledal nss důvodnou.
Dle § 17, odst. 2, č. 1 zák. č. 286/1924 se odpočivný státní požitek krátí v případě, když někdo vedle nároku na státní odpočivné má nebo nabude ještě nároku na aktivní požitek státní nebo nestátní veřejný. — Dle § 20 cit. zák. dlužno stát. aktivními požitky ve smyslu § 17 rozuměti aktivní. . . požitky státního zaměstnance (§ 22). V § 22, na který se v § 20 odkazuje, pak vyložen jest pojem »státních zaměstnanců«, na které se vztahují ustanovení dílu 1. a tedy i ustanovení § 17, v ten rozum, že jimi rozuměti sluší všechny zaměstnance státu, ústavů, podniků a fondů státních a státem spravovaných, čítajíc v to i dělníky, jakož i příslušníky četnictva a osoby vojenské. Při této všeobecné dikci nelze z pojmu »stát. zaměstnanců« vylučovati ani ony zaměstnance stát. správy poštovní, kteří — třebas jen dočasně — konají pravidelně služby poštovní za denní plat bez ohledu na to, jak plat nebo služ. poměr jejich byl označen. I oni jsou zaměstnanci státu, resp. zaměstnanci stát. pošt. podniku ve smyslu § 22 a tedy i ve smyslu § 20 a 17 zák. č. 286/1924.
Při veř. ústním líčení poukazoval právní zástupce st-lčin na právní názor vyslovený v nál. Boh. 5950/26 adm. neprávem, ježto otázka, zda denní nebo týdenní mzda nebo úplata za jednotlivé dílo jest akt. požitkem ve smyslu § 17 zák. č. 286/1924, nálezem tímto vůbec řešena nebyla.

Citace:

č. 6936. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 565-566.