Čís. 9544.Doručování žalob. Nestačí, že doručující poštovní orgán zanechal v bytě nepřítomného žalovaného návěští o uložení žaloby na poštovním úřadě, nýbrž jest třeba, by oznámení o uložení žaloby na poště přibil na dveřích příbytku žalovaného, to i tehda, když místnost, kde se má státi doručení, není uzamčena a jsou tam osoby, které byly ochotné přijati oznámení.(Rozh. ze dne 18. ledna 1930, R I 1025/29.)Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby rozsudkem pro zmeškání žalovaného. Odvolací soud zamítl odvolání opřené o důvod zmatečnosti podle § 477 čís. 4 c. ř. s. Důvody: Odvolatel spatřuje důvod zmatečnosti podle § 477 čís. 4 cřs. v tom, že žaloba nebyla doručena tak, jak předpisuje § 106 cřs., najmě, že písemně oznámení o tom, že žaloba byla uložena na poště, nebylo připevněno na bytových dveřích, kromě toho byl prý v době uložení na delších obchodních cestách, šetřením, které odvolací soud konal podle § 473 cřs., obzvláště výslechem poštovního zřízence Václava Š-a jest prokázáno, že se poštovní orgán dne 29. července 1929 se žalobou, která měla býti doručena, odebral do bytu žalovaného, jenž však nebyl doma, pročež poštovní orgán zanechal předepsanou výzvu, by žalovaný dne 30. července 1929 byl doma, by přijal písemnost. Tato výzva byla v bytě žalovaného odevzdána nějaké ženě. Dne 30. července 1929 dostavil se poštovní orgán opětovně do bytu žalovaného, by mu písemnost doručil, a, ježto žalovaný, ač k tomu dříve vyzván, nebyl doma, předal Václav S. téže ženě, které byl den před tím odevzdal první výzvu, vyrozumění o tom, že zásilku uloží u poštovního úřadu. Při tom sdělila dotyčná žena poštovnímu zřízenci, že žalovaný jest na cestách a že se vrátí teprve v pondělí příštího týdne. Předpisu § 106 cřs. bylo učiněno zadost tím, že žena v bytě se nacházející byla vyrozuměna o uložení písemnosti. Že žalovaný byl na obchodních cestách, které trvaly tak dlouho, že zásilku před stáním nařízeným na den 16. srpna 1929 nemohl vyzvednouti, žalovaný netvrdí. Žalovaný vůbec nenabídl jiné důkazy o trvání své nepřítomnosti než dotaz u poštovního úřadu v L. a Výslech dotyčného poštovního orgánu, podle výpovědi Václava Š-a bylo však návrat žalovaného očekávati již dne 5. srpna 1929. Pro nedostatek jiných důkazů, které žalovaný měl nabídnouti, není zjištěno, že nepřítomnost žalovaného znemožnila řádné doručení žaloby. Nejvyšší soud vyhověl rekursu a změnil napadené usnesení v ten rozum, že se k odvolání žalovaného rozsudek prvého soudu i s předchozím řízením včetně doručení žaloby zrušuje a věc se vrací soudu prvé stolice, by žalobu znovu doručil a pak o ní dále jednal. Důvody: Rekursu jest přiznati úspěch. Nelze souhlasiti s názorem odvolacího soudu, že ustanovení § 104 c. ř. s. bylo vyhověno tím, že doručující poštovní orgán Václav Š. zanechal v bytě nepřítomného žalovaného návěstí o uložení žaloby na poštovním úřadě. Podle § 104 c. ř. s. náleží doručujícímu poštovnímu orgánu, by oznámení o poštovním uložení žaloby přibil na dveřích příbytku žalovaného, a to i v případě, když, jako zde, místnost, kde se má doručení státi, není uzamčena a jsou tam osoby, které by byly ochotné přijati oznámení. Předpisy o doručení žaloby jest zachovati přesně, má-li býti dosaženo zákonodárcova účelu, by bylo zabezpečeno hájení se žalovaného. V tomto případě nebylo vyhověno předpisu § 104 c. ř. s. a nedošlo proto k náhradnímu doručení tím, že písemnost byla uložena u poštovního úřadu. Poněvadž tedy jest míti za to, že se doručení žaloby žalovanému po zákonu nestalo, byla žalovanému nezákonným postupem odňata možnost na soudě o žalobě jednati. Žalovaný právem uplatňoval v odvolání zmatečnost rozsudku první stolice z důvodu čís. 4 § 477 c. ř. s., a bylo proto k rekursu žalovaného rozsudek první stolice a předchozí řízení včetně doručení žaloby pro řečenou zmatečnost zrušiti a soudu první stolice uložiti, by žalobu znovu doručil a pak o ní podle zákona jednal.