NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 4933.

Berní úřad má při rozvrhovém roku doložiti, že přihlášený nedoplatek dávky z majetku týká se prodaných nemovitostí a jaká byla jejich čistá hodnota 1. března 1919. Soud není povinen, ba ani oprávněn řízení v těchto směrech doplniti.
(Rozh. ze dne 21. dubna 1925, R I 307/25.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodané nemovitosti, přikázal soud prvé stolice ve výsadním pořadí bernímu eráru na dávce z majetku a přírůstku na majetku 17 047 Kč 80 h. Rekursní soud oné pohledávky bernímu úřadu nepřiznal ježto z přihlášky berního úřadu k dražebnímu řízení není zřejmo a až do skončení rozdělovacího roku nebylo prokázáno, jakou čistou hodnotu měly nemovitosti do dražby dané dne 1. března 1919. Soud prvé stolice neměl proto dávku tuto v přednostním pořadí přikázati (§ 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Názor rekurentky, že stačilo, přihlásil-li berní úřad k rozvrhu nedoplatek dávky z majetku a z přírůstku na majetku a doložil přihlášku výkazem o tomto nedoplatku, ve kterém jest uvedena toliko výše dlužné dávky, aniž by byl podal výkaz o zjištěné čisté hodnotě prodaných nemovitostí, a rovněž názor, že rekursní soud, pokládal-li za nutné, zjistiti čistou hodnotu nemovitostí k přikázání přihlášeného nedoplatku na dani z majetku, měl dáti rozvrhové řízení v tom směru doplniti, není správným. Podle ustanovení §u 210 ex. ř., platného pro nároky jak soukromých, tak veřejných osob, jest přihlášku, pokud doklad o pohledávce se již u soudu nenalézá nebo nárok není z veřejné knihy nebo ze zájemních neb jiných exekučních spisů zřejmým, doložiti listinami, nárok co do existence a způsobilosti k uspokojení prokazujícími. Podle §u 62 zákona ze dne 6. dubna 1920, čís. 309 sb. z. a n. o dávce z majetku a přírůstku na majetku požívá tato dávka přednostního zástavního práva na nemovitostech jen do části, na nemovitosti připadající, a toliko nejvýše do 30% zjištěné čisté hodnoty nemovitostí. Z toho plyne jednak, že soud, by mohl přihlášenou dávku z majetku v přednostním pořadí přikázati, musil znáti, pokud se týče míti vykázáno, že přihlášený nedoplatek dávky z majetku a přírůstku na majetku týká se prodaných nemovitostí a jaká jest zjištěná hodnota těchto realit, dále z toho (§ 210 ex. ř.) vyplývá, že na berním úřadě bylo, by přihlášku v uvedených směrech doložil. Ježto se tak ani v přihlášce ani při rozvrhovém jednání nestalo, právem podle §§ 210 a 214 ex. ř. nebyla dávka z majetku a přírůstku na majetku z nejvyššího pořadí přikázána. Dáti rozvrhové řízení ohledně dávky z majetku v uvedených směrech doplniti, nebyl rekursní soud nejen povinen, nýbrž ani oprávněn. To by znamenalo doplnění nedostatečné přihlášky, toto však podle §u 211 poslední odstavec ex. ř. po skončení rozvrhového roku není přípustno.

Citace:

č. 9597. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 215-217.