Čís. 17525.

Proti usnesení vydanému podle § 82, odst. 1 c. ř. s. není samostatný rekurs přípustný.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1939, R II 153/39.)
Prvý soud přikázal žalobci usnesením ze dne 15. dubna 1939, C...,
aby podle § 82 předložil k nahlédnutí zápisky a korespondenci, jichž se sám ve sporu dovolával. Rekursní soud odmítl rekurs žalobcův. Důvody: Opatření učiněné napadeným usnesením, t. j. příkaz udělený žalobci podle § 82 c. ř. s., aby předložil zápisky a korespondenci, je opatřením řídícím rozepři, k němuž je soud oprávněn i bez návrhu stran (§§ 181, odst. 2, 437 c. ř. s.). Proti takovým opatřením není opravný prostředek resp. samostatný opravný prostředek přípustný. V § 82, odst. 1 c. ř. s. není výslovně uvedeno, že proti příkazu k předložení listin v prvopise není rekurs přípustný, avšak podle důvodové zprávy (strana 213, mat. I., str. 226) je rekurs i proti takovému příkazu, vydanému podle § 82, odst. 1 c. ř. s. nepřípustný (komentář Neumannův k c. ř. s., str. 628, vydání z roku 1927).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Z důvodu napadeného usnesení má i dovolací soud za to, že proti usnesení, vydanému podle 1. odst. § 82 c. ř. s. není samostatný rekurs přípustný, protože usnesení takové se ani svou povahou ani důsledky neliší od opatření, jež učiní soud sám podle § 181 c. ř. s. k přípravě dalšího řízení. Jde tu o to, aby ,odpůrce byl informován a aby se mohl vyjádřiti k přednesu žalobcovu. Tu nejde ještě o opatření, jež by mělo umožniti provedení důkazu o přednesu odpůrce, jehož zde zatím ani není; nejde tedy o případ §§ 303, 304 c. ř. s., nehledíc k tomu, že ani v takovém případě by žalobce neměl samostatného opravného prostředku (§ 319, odst. 2 c. ř. s.); správně jde tu tedy o případ obdobný §§ 299, 319, odst. 1 c. ř. s., kde je opravný prostředek vyloučen. Takovým příkazem soudním není přec žalující strana ve svých právech procesních nijak dotčena, když samna se na listiny v žalobě jako na důkazy odvolávala. Je zajisté také v jejím zájmu, aby se žalovaný mohl k jednání připravili a aby také přípravný spis budoval na spolehlivé informaci, k níž zajisté náleží, aby právní zástupce žalovaného věděl, o kterou korespondenci žalobce své nároky opírá a aby k ní mohl zaujati stanovisko v přípravném spisu. Žalobce neprávem dovozuje přípustnost rekursu z toho, že v § 82, odst. 1 c. ř. s. rekurs výslovně vyloučen není.

Citace:

čís. 17525. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 743-744.