Čís. 7224.

Žaloba podle § 37 ex. ř. jest přípustná i při prozatímních opatřeních a jest pro ni výlučně příslušným soud, u něhož bylo v prvé stolici navrženo prozatímní opatření.
»Předmětem exekucí stiženým« podle § 37 ex. ř. jest nejen hmotná věc movitá, nýbrž také věc nehmotná, právo, najmě též pohledávka.
(Rozh. ze dne 22. července 1927, R 1 488/,27.)
Proti žalobě třetí osoby o nepřípustnost prozatímného opatření na pohledávku, zadané na okresním soudě, namítl žalovaný místní a věcnou nepříslušnost soudu. Soud prvé stolice námitkám vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud zamítl námitky věcné a místní nepříslušnosti. Důvody: Jedná se o žalobu třetí osoby, která tvrdí právo, nedopouštějící výkon prozatímního opatření. Podle §u 402 ex. ř. má býti použito o prozatímních opatřeních ustanovení o řízení exekučním, pokud v části o prozatímních opatřeních není jinak stanoveno. Lze tudíž uplatňovati práva třetích osob k předmětům dotčeným prozatímním opatřením také žalobou podle § 37 ex. ř. Za předmět takový sluší podle § 37 ex. ř. pokládati i věci nehmotné, práva a také pohle- — Čís. 7225 —
1197
dávky, protože i na takové majetkové předměty může býti prozatímním opatřením nastoupeno, a protože i ohledně takových práv mohou příslušeti třetím osobám práva, do nichž bylo neoprávněně zasaženo a která prozatímní opatření činí nepřípustným. Že i postupitel může své právo žalobou podle § 37 ex. ř. uplatňovali, uvádí i Neumannův komentář k exekučnímu řádu na str. 159. Nejvyšší soud v Brně ve svém rozhodnutí čís. 5227 sb. n. s. vyslovil, že není vyloučeno uplatňovali práva třetích osob proti prozatímním opatřením žalobou podle obdoby § 37 ex. ř. Dlužno-li však žalobu, o niž tu jde, posuzovati podle § 37 ex. ř. bez ohledu na to, že nejedná se o exekuci, nýbrž o prozatímní opatření, jest pro žalobu příslušným soud, u něhož navrženo bylo v první stolici prozatímní opatření, jak také zastává Neumannův komentář k exekučnímu řádu na straně 1157, dodávaje, že rozlišování »před počátkem a po počátku« jest pro otázku příslušnosti nerozhodným, ježto podle § 387 ex. ř. pro povolení a výkon prozatímního opatření týž soud jest příslušným. Ježto tímto soudem byl soud dovolaný, jest podle § 37 ex. ř. příslušnost soudu opodstatněna a jest námitka věcné a místní nepříslušnosti soudu neodůvodněna.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Vývody dovolacího rekursu nebylo vyvráceno správné, věci i zákonu vyhovující odůvodnění napadeného usnesení. Má-li podle § 402 ex. ř., pokud o zatímných opatřeních není jinak nařízeno, šetřeno býti obdobně ustanovení o exekučním řízení, sluší také třetím osobám, ohroženým povolením a výkonem zatímného opatření, přiznati v rámci § 37 ex. ř. ochranu za předpokladů tohoto ustanovení, neboť i toto jest ustanovením exekučního řízení a nemění nic na této jeho povaze, že je umístěno ve všeobecných ustanoveních v prvním dílu ex. ř. Je-li i u zatímných opatření přípustná žaloba podle § 37 ex. ř., platí pro ni výlučné sudiště § 37 třetí odstavec ex. ř. To je i názor Neumannův, jak již rekursní soud správně poznamenal (Kommentar zur EO. II. vydání str. 1157). Tak je u nejvyššího soudu rozhodováno konstantně (srov. sb. čís. 5227). »Předmětem exekucí stiženým« podle § 37 ex. řádu může býti nejen hmotná věc movitá, nýbrž také věc nehmotná, právo, zvláště také pohledávka, protože i na takové předměty majetkové může býti vedena exekuce a protože i ve příčině takových práv majetkových mohou příslušeti třetím osobám práva, do nichž bylo vedením exekuce neoprávněně vsaženo, a která činí nepřípustným výkon exekuce (srov. sb. č. 4325).

Citace:

Čís. 7224. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1222-1223.