NPD documents search: Boh. adm., 13 (1931), sv. 2

Čís. 16856.

Příděl pozemku státním pozemkovým úřadem (nyní ministerstvem zemědělství) je právním aktem, jímž při délce nabývá vlastnického práva k přidělenému pozemku i bez vkladu do pozemkových knih a bez hmotného odevzdání. Totéž platí, bylo-li původní mylné rozhodnutí o přídělu pozemku jedné osobě opraveno tak, že se pozemek přiděluje jinému. V takovém případě je pro otázku nabytí vlastnictví k přidělenému pozemku rozhodující jen opravené rozhodnutí a soudy jsou jím vázány.
(Rozh. ze dne 12. dubna 1938, Rv I 872/37.)
Srov. rozh. č. 7862, 7960 Sb. n. s. Žalobci se na žalovaných domáhají vlastnickou žalobou (§ 366 obč. zák.) vydání přídělového pozemku č. kat. 523/1 v K., opírajíce své vlastnictví o zápis jeho v pozemkové knize na základě přídělové listiny ze dne 9. záři 1931. Žalovaní namítají, že se příděl sporného pozemku stal omylem státního pozemkového úřadu, který ve skutečnosti přidělil pozemek č. kat. 523/1 žalovaným a pozemek č. kat. 523/2 žalobcům, a jen mylným označením čísel dotčených parcel (přehozeným označením dělícího čísla 1 za 2) v sumárním výkazu dělených parcel, pak v rejstříku přídělovém byl uveden v oné listině žalobní pozemek č. kat. 523/1 jako vlastnictví (příděl) žalobců, a rovněž pak i v knihovní žádosti, která byla podkladem pro zápis jejich knihovního vlastnictví. Skutečně také již na počátku sporu oznámilo ministerstvo zemědělství soudu, že zápis vlastnictví k pozemku č. kat. 523/1 pro žalobce je nesprávný, ježto byl uskutečněn na základě dokladů a listin, v nichž se sběhl omyl; že ve skutečnosti byly odevzdány pozemek č. kat. 523/1 žalovaným a pozemek č. kat. 523/2 žalobcům a že omyl ten se sběhl tím, že firma Ing. F., které byly zadány bývalým státním pozemkovým úřadem technické a měřické práce, spojené s provedením dotčeného přídělového řízení, usměrnila skizzu zaměření a vytýčení přídělu opačně než katastrální mapa, takže zápis v sumárním výkazu dělených parcel byl obrácený. Proto vydalo ministerstvo zemědělství dodatek k přídělové listině ze dne 15. ledna 1936, v němž opravilo původní obsah přídělové listiny ze dne 9. září 1936 tak, že se pozemek č. ka. 523/1 přiděluje žalovaným a pozemek č. kat. 524/2 žalobcům. Knihovní soud povolil na základě tohoto dodatku na návrh ministerstva zemědělství usnesením ze dne 20. ledna 1936, č. d. 39/36, vklady vlastnictví: ve vložce č. 191 k parcele č. kat. 523/1 role, pro žalované a ve vložce č. 190 k parcele č. kat. 523/2 role pro žalobce. Na rekurs žalobců rekursní soud usnesením ze dne 15. dubna 1936 změnou uvedeného vkladného usnesení z 20. ledna 1936 dotčený návrh ministerstva zemědělství zamítl, načež knihovní soud obnovil usnesením z 12. května 1936 původní knihovní stav vlastnických poměrů k oběma těmto pozemkům. Žalobu zamítly soudy všech tří stolic, nejvyšší soud z těchto
důvodů:
Oba nižší soudy žalobě na vydání pozemku č. kat. 523/1 žalobcům nevyhověly. Prvý soud proto, že žalobci neprokázali řádný právní důvod k nabytí tvrzeného vlastnictví k pozemku č. kat. 523/1, ježto se přidělení uvedené parcely v přídělové listině stalo omylem, protože bylo vůlí smluvců i bývalého státního pozemkového úřadu, aby byl dotčený pozemek přidělen žalovaným, že žalobci nedokázali, že nešlo o omyl a že bylo vůlí účastníků, aby sporná parcela byla přidělena jim, a že nemohou z onoho omylu, znajíce pravý stav věci a nejsouce tudíž bezelstní, těžiti, tím spíše, když ministerstvo zemědělství v dodatku k přídělové listině omyl ten opravilo. Odvolací soud odvolání žalobců nevyhověl proto, že bylo vůlí státního pozemkového úřad přiděliti sporný pozemek žalovaným, nikoli žalobcům, a ježto jen nedopatřením při spisování příslušných listin, t. j. sumárního výkazu dělených parcel a rozhodnutí o přídělu byly číslice přidělených parcel v listinách těch přehozeny, a že proto takovéto nedopatření v záměně označení přídělových parcel nemohlo založiti právo žalobců, kteří si také pravého stavu věci byli vědomi.
Příděl jako správní akt založil pro žalobce vlastnické právo k přídělovému pozemku. K tomu nabytí nebyl proto nutný ani vklad pozemků do pozemkových knih, ani hmotné jeho odevzdání (srov. rozh. č. 7862, 7960 a j. Sb. n. s.). Bylo-li v rozhodnutí státního pozemkového úřadu o přídělu uvedeno, že se přídělový pozemek č. kat. 523/1 přiděluje do vlastnictví žalobcům, nemohl by soud přezkoumati správnost tohoto rozhodnutí správního úřadu a řešiti otázku, zda se státnímu pozemkovému Úřadu sběhl omyl. K tomu není soud povolán. Šlo by tu o nedovolené a proto zmatečné zasahování do oboru působnosti zákonem přikázané řečenému úřadu správnímu a o rozhodování o věci nepatřící na pořad právní (§ 477 č. 6 c. ř. s.).
Avšak ministerstvo zemědělství jako právní nástupce zrušeného státního pozemkového úřadu (vlád. nař. č. 22/1935 Sb. z. a n.) opravilo původní přídělovou listinu v dodatku k ní ze dne 15. ledna 1936, v němž přidělilo spornou parcelu žalovaným. K opravě rozhodnutí bylo ministerstvo podle § 73 vlád. nař. o správním řízení č. 8/1928 Sb. z. a n. oprávněno a soud není ani toto dodatečné opravující rozhodnutí oprávněn přezkoumávati, jsa naopak jím sám vázán. Proti té opravě příslušelo žalobcům jen právo stížnosti na nejvyšší Správní soud, a tu žalobci ani netvrdili, že by stížnost takovou byli bývali snad podali.
Jest tedy podstatný pro rozhodnutí o otázce vlastnictví ke sporné parcele č. kat. 523/1 nikoli obsah přídělové listiny ze dne 9. září 1931, nýbrž obsah listiny opravné, t. j. shora uvedeného dodatku. Z té listiny však neplyne, že by sporný pozemek byl přidělen žalobcům, nýbrž paopak že byl přidělen žalovaným.
Za toho stavu věci nebylo třeba nižším soudům a ani se neměly obírati otázkou, zda původní přídělová listina hledíc na skutečný úmysl pozemkového úřadu jen omylem přidělila sporný pozemek žalobcům, zda byl listinou tou ve smyslu § 292 c. ř. s. řádně osvědčen akt přídělu a zda proti ní byl dovolen odvod a zdali i odvolací soud mohl přezkoumávati platnost přídělové listiny, obírati se omylem státního pozemkového Úřadu a správností přídělové listiny, a uvažovali a rozhodovali o tom, zda tvrzená obmyslnost žalobců vylučovala nabytí vlastnictví a zda žalobci i přes omyl státního pozemkového úřadu vlastnictví k sporné parcele nabyli.
Podotýká se, že ani kdyby se příděl nepokládal za správní akt, nýbrž za právní jednání, nemohli by žalobci z nedopatření státního pozemkového úřadu při. sepsání (vyhotovení) původní přídělové listiny vyvozovali nabytí vlastnictví k sporné parcele a z nedopatření toho těžiti, ježto takovýto omyl přepsáním vylučuje platnost právního jednání dle textu přepsaného pouhým nedopatřením, zejména byl-li ještě včas vysvětlen (§ 871 obč. zák.; srov. rozh. č. 8538 a 6055 Sb. n. s.).

Citace:

č. 16856. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 570-573.