„Směrnice“.

Tak dlouhé mlčení může býti vykládáno za vzdání se. Dříve byla judikatura dost nepříznivá, nyní však Nejvyšší soud nálezem z 6. května 1924, Sbírka Vážného 3820, rozhodl, že činy konkludentní musí podle § 863 obč. zák. býti toho rázu, že nedovolují pochyb ve směru jiného výkladu. Než tomu tak není v případě sporném. Žalobkyně mohla míti příčiny odměny prozatím nežádati, třeba jí nárok příslušel, ať již proto, že nechtěla vzbuditi trpkost zaměstnavatele a dáti podnět k výpovědi, když byla na službě závislou, a mohla také doufati, že nesražené zálohy budou na nárok její za práci přes čas zúčtovány, Proto nelze mlčení žalobkyně považovati za vzdání se nároku. Jest to tedy otázkou případu, jak bude mlčení posuzováno.

Citace:

„Směrnice“.. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 39, s. 472-472.