Authors:
= Boh. adm., 9 (1927), sv. 2
PDF

Č. 6922.


Samospráva obecní: O závaznosti úpisu rak. válečných půjček pro obec.
(Nález ze dne 28. listopadu 1927 č. 4785).
Věc: Obec Ř. proti moravskému zemskému výboru v Brně o povinnosti obecního starosty k náhradě škody.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lka žádala podáním z 12. září 1925 žal. úřad za vydání výroku, že býv. starosta Alois R. jest povinen obci nahraditi škodu způsobenou tím, že bez řádného usnesení obecního zastupitelstva upsal 6. vál. půjčku. Žal. úřad nař. rozhodnutím žádosti obce nevyhověl jednak z toho důvodu, že není dána příčinná souvislost mezi činem starostovým a škodou obci způsobenou, ježto znehodnocení vál. půjčky nastalo následkem rozpadnutí státu rak., tedy událostí na jednání starosty úplně nezávislou, jednak z toho důvodu, že ob. zastupitelstvo v Ř. ve schůzích z 26. dubna 1921 a 13. června 1921 úpis vál. půjčky za svůj uznalo, takže nemůže býti řeči o tom, že starosta obec svým postupem při úpisu vál. půjčky poškodil.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
Žal. úřad opřel svůj výrok o dva důvody. Pokud jde o důvod druhý, totiž, že ob. zastupitelstvo upsání vál. půjčky uznalo, nevytýká stížnost, že takovéto uznání ob. zastupitelstvem se skutečně nestalo, ani že by takovým uznáním nepominula povinnost starostova k úhradě škody povstalé upsáním vál. půjčky, nýbrž uplatňuje jedině, že uznání ob. zastupitelstvem usnesené a vyšším úřadem schválené nemohlo nabýti právní účinnosti proto, poněvadž teprve uznáním, resp. schválením stalo se upsání vál. půjčky právně účinným, uznání toto však, ježto jde o upsání vál. půjčky, sloužící k financování nepřátelské moci, jeví se jako akt protistátní a proto neplatný.
Námitka tato jest však bezdůvodná, neboť i kdyby bylo možno uznání závazku vzešlého z upsání vál. půjčky klásti právnicky na roven aktu upsání vál. půjčky, nelze shledati, že by zákonodárství státu čsl. pohlíželo na takovéto upsání jako na akt zapovězený a proto neplatný, neboť stát čsl. sám v různých zákonech (na př. zák. z 30. září 1924 č. 216 Sb.) právní poměry vzešlé z upsání vál. půjček upravil a tyto půjčky z části na sebe převzal, ba dokonce i dluhy vzniklé přímo z vál. dodávek dřívějšímu státu v určitém směru za své dluhy uznal (viz zák. z 9. října 1924 č. 236 Sb.).
Druhý z obou důvodů, ze kterých žal. úřad žádost obce zamítl, zůstal pak stížností vůbec nedotčen a nemusel proto nss zkoumati, zdali i druhý důvod, který žal. úřad pro svůj výrok uvedl, odpovídá zákonu.
Stížnost uplatňuje ovšem také, že žal. úřad nepřihlížel k tomu, že starosta se podle spisů kraj. soudu v O. zavázal nahraditi obci škodu, která jí upsáním 6. vál. půjčky vzejde, takže byl z tohoto ujednání zavázán, obci onu škodu nahraditi. Nss nemohl ani tuto námitku shledati důvodnou.
Obec se dovolávala u žal. úřadu výroku ve smyslu odst. 6 a 7 § 16, resp. odst. 4 a 5 § 5 ob. fin. nov. o tom, že starosta jest povinen k náhradě škody povstalé obci z jeho úřadování jakožto starosty. Žal. úřad nebyl tudíž vůbec k tomu povolán, zkoumati, zdali se starosta právním jednáním zavázal naproti obci hraditi škodu jeho úředním jednáním obci způsobenou.
Citace:
č. 6922. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 540-541.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).