NPD documents search: Právník, 72 (1933) - Návrh na povolení exekuce na pohledávku příslušející exekučnímu dlužníku proti státu jest zamítnouti, nebylo-li v návrhu aspoň tvrzeno, že pohledávka ta jest likvidní. ...

Návrh na povolení exekuce na pohledávku příslušející exekučnímu dlužníku proti státu jest zamítnouti, nebylo-li v návrhu aspoň tvrzeno, že pohledávka ta jest likvidní. Zjišťovati likviditu náleželo by teprve v řízení, které by se zavedlo o návrhu na zrušení povolené již exekuce.

Prvý soud povolil exekuci zabavením a přikázáním k vybrání pohledávek patřících prý dlužnici obci L. vůči poddlužníku čsl. státu, čsl. finanční prokuratuře v Praze, v částce 10000 Kč z obecních přirážek k dani všeobecné výdělkové, zvláštní výdělkové, domovní a pozemkové.
V rekursu proti povolujícímu usnesení tomu česká finanční prokuratura v zastoupení čsl. státu (fin. správy) pouze uplatňovala, že v odpor vzaté usnesení odporuje zákonu a to § 295 ex. ř., podle něhož, vede-li se exekuce na peněžitou pohledávku, jež dlužníku přísluší proti státu, má býti platební zápověď doručena úřadu, který je povolán příslušný plat poukazovati a ev. i orgánu, jemuž náleží likvidovati plat dlužníku patřící. Fin. prokuratura že však podle své služební instrukce není v daném případě ani úřadem poukazujícím, ani orgánem likvidujícím.
Rekursní soud o této stížnosti se usnesl, že ke stížnosti té se zrušuje usnesení v odpor vzaté a návrh strany vymáhající na povolení exekuce, o niž tu běží, se zamítá.
V odůvodnění uvedl, že nesprávné označení poddlužníka nečiní povolení exekuce neplatným, ježto zápověď platební doručiti jest poddlužníku v návrhu označenému, a není-li tento udán správně, a zabavení podle § 295 ex. ř. nebude vykonáno, děje se tak na nebezpečí vymáhající strany, a bylo by proto stížnost tu zamítnouti.
Avšak podle dvor. dekr. ze dne 21. VIII. 1838 čís. 291 sb. z. s., který podle čl. IX čís. 5 uvoz. zák. k ex. ř. zůstal v platnosti, jest nepřípustná obstávka nebo soudní zabavení pohledávek proti eráru, které nejsou ještě likvidní a nebyly dosud u veřejných pokladen poukázány k výplatě.
Podle předpisu § 54, č. 3, § 55 ex. ř. musí vymáhající věřitel již v exek. návrhu aspoň tvrditi, že nastala likvidnost pohledávky, aniž by ovšem soud byl oprávněn nebo povinen správnost tohoto tvrzení zkoumati, neboť tvrzení to jde na vrub vymáhající strany.
Poněvadž však vymáhající strana ani tuto okolnost netvrdila v exek. návrhu, tím méně prokázala, měla být již z tohoto důvodu exekuce navrhovaná soudem prvým jakožto nepřípustná zamítnuta. (Srov. sb. n. s. čís. 7478.)
Poněvadž se tak nestalo, činí tak soud rekursní z úřední moci u příležitosti uvedené stížnosti české fin. prokuratury, vzal na uvedený nedostatek zřetel a rozhodl tak, jak uvedeno.
Dovolací stížnosti vymáhající strany do tohoto usnesení nejv. soud nevyhověl.
V odůvodnění uvedl : Výtka stěžovatelova, že výrok napadeného usnesení jest sám sebou v rozporu, jest lichou. Jde pouze o nesprávnou stylisaci výroku, jež měla správně zníti, že rekursu fin. prokuratury se nevyhovuje, že však u příležitosti rekursu toho se zrušuje napadené usnesení, a návrh na povolení exekuce zabavením pohledávek proti státu se zamítá.
Neobstojí však ani další názor stěžovatelův, že nemělo usnesení povolující exekuci býti z moci úřední zrušeno, pokud se týče zamítnuto. Podle čl. IX č. 5 uv. zák. ex. ř. a dvorského dekretu ze dne 21. srpna 1838 č. 291 Sb. z. s. jsou nepřípustné obstávka nebo soudní zabavení pohledávek dlužníku za státem příslušejících, nejsou-li likvidní а k výplatě poukázány. Není-li zabavená pohledávka likvidní, nemůže býti ovšem exekuce provedena, ač z toho nenásleduje, že by likvidnost musila býti vymáhajícím věřitelem již v návrhu prokázána. (Srov. rozh. 6327 sb. n. s.) Stačí, tvrdil-li věřitel v exek. návrhu likvidnost pohle- dávky exekutu proti státu příslušející. Tu však musí za všech okolností aspoň tvrditi, neboť likvidnost jest podmínkou přípustnosti exekuce, a podle § 54 ex. ř. musí navrhovatel tvrditi splnění všech předpokladů pro povolení exekuce nezbytných.
Poněvadž soud nesmí povoliti exekuci nepřípustnou, musí též z moci úřední hleděti k tomu, zda jsou tvrzeny okolnosti pro povolení exekuce nezbytné, jak plyne z uvedeného čl. IX, č. 5 uv. zákona k ex. ř. a citovaného dvor. dekretu První soud měl návrh exekuční zamítnouti, když v něm likvidnost pohledávky obce proti státu, na niž byla exekuce vedena, tvrzena nebyla. Zjišťovati likviditu před rozhodnutím o povolení exekuce ovšem nesměl (§ 55 ex. ř.). To jest teprve předmětem řízení, které by se zavedlo o návrhu na zrušení povolené již exekuce podle § 39 ex. ř. (Srov. rozh. 6327, 7478 a 8768 sb. n. s.)
Když první soud pro zmíněný nedostatek exek. návrh nezamítl, bylo povinností soudu rekursního tak učiniti (srov. rozh. 10608 sb. n. s.).
Rozhodnutí nej v. soudu v Brně ze dne 29. října 1932, č. j. RI 894/32/1.
Dr. Jar. Koutník.

Citace:

Návrh na povolení exekuce na pohledávku příslušející exekučnímu dlužníku proti státu jest zamítnouti, nebylo-li v návrhu aspoň tvrzeno, že pohledávka ta jest likvidní. .... Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1933, svazek/ročník 72, číslo/sešit 5, s. 176-178.