NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 2013.

Spory dle zákona o ručení železnic ze dne 5. března 1869, čís. 27 ř. zák. jsou výlučně přikázány samostatným soudům obchodním nebo obchodním senátům sborových soudů; příslušnost okresního soudu nepřichází vůbec v úvahu.
(Rozh. ze dne 15. listopadu 1922, R 1 1320/22.)
Žalobce utrpěl úraz na dráze a domáhal se na základě zákona ze dne 5. března 1869, čís. 27 ř. zák. na okresním soudě náhrady škody 5000 Kč. Námitku věcné nepříslušnosti soud prvé stolice zamítl, rekursní soud jí vyhověl a žalobu odmítl. Důvody. Nárok touto žalobou uplatňovaný opírá se o zákon ze dne 5. března 1869, čís. 27 ř. zák. Příslušnost pro takovéto žaloby upravena je v § 3 téhož zákona, dle kterého patří žaloby ty k obchodnímu soudu a to dle volby žalobce к obchodnímu soudu sídla žalovaného podniku, anebo v jehož obvodu se příhoda stala a to bez ohledu na výši nároku. Ustanovení to bylo dle čl. 6. uv. zák. ze dne 1. srpna 1895, čís. 110 ř. zák. zachováno v platnosti a dle zákona ze dne 1. dubna 1921, Čís. 161 sb. z. a n. (čl. 2. čís. 1) nastala pouze ta změna, že i takové spory až do výše 10000 Kč nyní rozhoduje samosoudce obchodního soudu, po případě příslušného krajského soudu (§ 51 poslední odstavec j. n.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nárok žalobní uplatňován je podle zákona ze dne 5. března 1869, čís. 27 ř. zák. Tento vstoupil v účinnost za platnosti jurisdikční normy ze dne 20. listopadu 1852, čís. 251 ř. zák., jíž upravena byla věcná příslušnost obchodních soudů a sborových soudů prvé stolice, určených k výkonu obchodní pravomoci. Těmto byly výlučně přikázány spory směnečné, kdežto rozepře, uvedené v § 57, mohly býti vzneseny i na obecné soudy, nebylo-li v místě obchodního soudu anebo soudu opatřeného obchodní pravomocí. Tohoto ustanovení, jež by uznávalo i příslušnost obecných soudů, nemá § 3 zákona o ručení železnic, upravující jak věcnou tak i místní příslušnost pro žaloby z příhod v dopravě, a je proto ustanovení jeho rozuměti tak, že spory, podle něho zahájené, přikázány byly jen obchodním, soudům anebo sborovým soudům, opatřeným obchodní pravomocí, na jichž místo vstoupily samostatné soudy obchodní nebo obchodní senáty sborových soudů uvedené v § 51 j. n. (nynější). Tato, převzavši předpis § 3 zákona o ručení železnic, neomezila příslušnosti obchodních soudů na spory, v nichž předmět jich přesahuje určitou částku peněžitou, jak učinila u rozepří, vytčených pod čís. 1 a 2 § 51. Žaloby, uplatňující nároky podle tohoto zákona mohou proto vzneseny býti pouze na obchodní soudy neb obchodní senáty, v § 51 j. n. jmenované, jako soudy bez ohledu na výši sporného předmětu výlučně příslušné, jak tomu je v případech uvedených pod čís. 3 až 5 § 51 j. n.

Citace:

č. 2013. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1054-1055.