Čís. 9441.

Bylo-li placení stavebního příspěvku vzájemnou hodnotou za užívání najatých místností, zanikla udělením příklepu k pronajaté nemovitosti, prodané v exekuční dražbě, povinnost nájemníka platiti nadále pronajímateli stavební příspěvek.
(Rozh. ze dne 6. prosince 1929, Rv I 370/29).
Žalobce pronajal žalovaným ve svém domě místnosti. Žalovaní se zavázali platiti stavební příspěvek. Dům žalobcův byl napotom v exekuční dražbě prodán. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalovaných zaplacení stavebních příspěvků dospělých v době, kdy již byl dům v dražbě prodán. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Podle žalobních údajů jest míti za to, že žalobce vyvozuje nárok na placení stavebního příspěvku z nájemní smlouvy. Správnosti tohoto úsudku nasvědčují i vývody dovolatelovy, z nichž jasně vyzírá, že i podle dovolatelova názoru bylo placení stavebního příspěvku ujednáno při smlouvě nájemní pokud se týče podnájemní jako vedlejší plnění vedle placení nájemného jako plnění hlavního a že obé bylo vzájemnou hodnotou za užívání obchodních místností poskytnuté žalovaným smlouvou nájemní, pokud se týče podnájemní. Z toho plyne dále, že úmluva o placení stavebního příspěvku byla nerozlučnou částí smlouvy nájemní (podnájemní) a že její osud závisel na osudu této smlouvy. Zanikl-li tudíž udělením příklepu k vydražené nemovitosti nájemní poměr mezi žalobcem a žalovanými, což dovolatel ani nepopírá, zanikla tím i povinnost žalovaných platiti na dále stavební příspěvek žalobci a tento není oprávněn, by na žalovaných vymáhal stavební příspěvky, jež dospěly ke splatnosti vesměs po udělení příklepu. Posoudily tudíž v tomto směru nižší soudy věc správně. Dovozuje-li dovolatel v rozporu s tím, co právě bylo uvedeno, že se nájemci zavázali bez spojitosti s nájemným zaplatiti část stavebních výloh a že z tohoto závazku vznikla samostatná, ryze osobní, obchodní pohledávka žalobce, zapomíná, že ke vzniku takové pohledávky nestačí abstraktní závazek, nýbrž že by musil býti tvrzen určitý právní důvod takového závazku, by se pak dalo posouditi, zda závazek ten platně vznikl. Kdyby totiž žalovaní byli závazek ku placení stavebního příspěvku na se vzali dobrovolně, aniž by se jim za to bylo dostalo vzájemného plnění, bylo by v onom převzetí závazku spatřovati darovací slib, který nezakládá platný závazek právní, nebyl-li o něm zřízen notářský spis. Žalobce však neuvedl právní důvod pro vznik jím tvrzené samostatné pohledávky obchodní, a není tedy v tomto směru žalobní nárok opodstatněn.

Citace:

č. 9441. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 762-763.