NPD documents search: Právní prakse, 1 (1936-37) - Přeměna společnosti s. r. o. ve společnost akciovou

Jaroslav Pošvář:
Přeměna společnosti s r. o. ve společnost akciovou.

I. Přeměna společnosti s r. o. v akciovou provádí se v historických zemích na podkladě § 96 zákona o spol. s r. o. ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z. a příslušných předpisů akciového práva. V § 96 cit. zák. je sice výslovně řeč jen o fusi společnosti s r. o. s jinou společností s r. o. nebo společností s r. o. nebo společností akciovou, avšak podle názorů prakse vyjádřených též judikaturou nejvyššího soudu (viz na př. Vážný 9600) lze použíti obdobně tohoto předpisu i pro přeměnu společnosti s r. o. v akciovou.
Podmínky přeměny ve smyslu § 96 cit. zákona jsou:
1. veškerá aktiva a pasiva dosavadní společnosti s r. o. převezme jako celek ve formě přínosu nově zřizovaná akciová společnost. 2. dosavadní společnost s r. o. zanikne bez likvidace,
3. usnesení společnosti s r. o. o přeměně v akciovou společnost vyžaduje jednomyslnosti, není li ve společenské smlouvě jiného ustanovení.
II. K přeměně je především třeba platného usnesení společnosti s r. o. Formální podmínky platnosti usnesení jsou obsaženy jednak ve společenské smlouvě, jednak v třetím titulu zákona č. 58/ 1906 ř. z., t. j. v §§ 34 a násl. Nejdůležitějším jest ovšem řádné svolání valné hromady. Pokud jde pak o formality průběhu, upozorňuji na podmínku jednomyslného schválení ve smyslu § 96 cit. zák., není-li ve společenské smlouvě jiného předpisu. Průběh valné hromady jest třeba notářsky osvědčiti.
Po stránce materiální je pak nutno schváliti v této valné hromadě přejímací bilanci, podle které budou vnesena všechna aktiva a pasiva společnosti s r. o. jako přínos do nově vznikající společnosti akciové. Tato přejímací bilance může býti totožná s bilancí výroční. Zpravidla však se sestaví zvláštní bilance, která je pak bilancí přejímací. Upozorňuji, že přejímací bilance musí býti vyvážena, nesmí vykazovati ztrát, protože čistá hodnota přínosu by se pak lišila od položek vykázaných v bilanci, což je patrno zejména tam, kde dosavadní kmenový kapitál se má státi v nezměněné výši kapitálem akciovým. Tím se dostávám zároveň k otázce akciového kapitálu. Akciový kapitál je totiž zpravidla v téže výši jako dosavadní kmenový kapitál. Je ovšem možný i případ, kdy akciový kapitál nové společnosti bude jiný, než kmenový kapitál dosavadní společnosti s r. o. V takové přejímací bilanci pak položka kmenového kapitálu v pasivech vypadne a rozdíl mezi aktivy a pasivy tvoří čistou hodnotu přínosu, jež jest základem akciového kapitálu.
Vzorec takové přejímací bilance viz v mé knize »Akciová společnost«, Praha 1933, str. 160 a 161 (dále označené jen Pošvář).
V prvém případě dostanou dosavadní společníci za své kmenové podíly akcie v téže nominální hodnotě, v druhém případě poměrnou část akcií podle velikosti svých podílů. Sluší připomenouti, že akciový kapitál nové společnosti lze též utvořiti přínosem společnosti s r. o. a kromě toho hotovým splacením části kapitálu upisovateli akcií. To se děje v případě, kdy převzatý přínos by nebyl dostatečným kapitálovým podkladem nové společnosti.
Usnesení valné hromady společnosti s r. o. musí se nésti k tomu, aby mohlo býti podkladem přeměny a musí určití hmotné předpoklady nové akciové společnosti. Zpravidla se formuluje tak, že dosavadní společnost sr. o. se přemění v akciovou společnost s určitou firmou, jejímž účelem bude převzetí a další provoz podniku dosavadní společnosti s r. o. včetně všech aktiv a pasiv na podkladě přejímací bilance sestavené k určitému dni, od kterého podnik se vede již na účet akciové společnosti.
Dalším bodem programu této valné hromady musí býti souhlas s převzetím staré firmy dosavadní společnosti s r. o. a určení jejího znění pro akciovou společnost. Rovněž nesmí býti opomenuto usnesení, že dosavadní společnost s r. o. zanikne bez likvidace. Vzorec protokolu takové valné hromady společnosti s r. o. viz nař. pod č. 60 na str. 795 knihy »Společnost s omezeným ručenim«, Patsch-Nesý-Kozáková, Praha 1934 (dále označované jen Patsch-Nesý-Kozáková).
III. Nyní půjde o to, připravit a podat žádost ministerstvu vnitra, které má podle platných předpisů (§ 1 spolk. pat. 253/1852, čl. 208 obch. zák., §§ 5 a n. a 12 akc. reg. a § 3 vl. nař. č. 465/1920) uděliti koncesi ku zřízení akciové společnosti. Připomínám, že k vůli urychlení lze žádost podati přímo u ministerstva vnitra, nikoli jen prostřednictvím zemského úřadu ve smyslu § 11 akc. reg. Žádost se kolkuje 5 Kč kolkem.
Vzorec žádosti viz pod č. 4 (Pošvář).
Podle § 5 akc. reg. je z nejdůležitějších příloh t. zv. zakladatelská zpráva, o níž jedná § 9 akc. reg. Zakladatelská zpráva musí obsahovati: 1. důvod přeměny, 2. přesně a zevrubně vyznačený veškeren movitý a nemovitý majetek společnosti podle připojených výtahů z knih pozemkových, vodních, horních, železničních atd., 3. výsledky obchodování společnosti s r. o. podle připojených výročních bilancí za poslední 2 roky, 4. hodnotu přínosu, při čemž jest uvésti detailní cenu jednotlivých movitostí, nemovitostí a břemen, tak aby jich rozdíl tvořil čistou přejímací cenu přínosu, popřípadě lze připojiti celou přejímací bilanci (viz shora II.), zejména tam, kde akciový kapitál bude v téže výši jako dosavadní kmenový kapitál společnosti s r. o., 5. způsob splacení přínosu.
Vzorec zakladatelské zprávy viz pod č. 5 (Pošvář).
K zakladatelské zprávě musí býti připojeny všecky doklady, na které se zpráva odvolává. Uzavřena jest pak zprávou revisorů ve smyslu § 10 akc. reg., o správnosti a úplnosti údajů a přiměřenosti ceny přejímací.
Vzorec zprávy revisorů viz pod č. 6 (Pošvář). Zakladatelskou zprávu doplňuje výpis z obchodního rejstříku o právním stavu přeměňující se společnosti s r. o.
Dalšími potřebnými doklady pro žádost za povolení ku zřízení společnosti jsou výroční bilance za poslední dva správní roky, pokud nejsou již připojeny k zakladatelské zprávě.
Je-li akciový kapitál tvořen kromě přínosu dosavadní společnosti s r. o., též částkou hotově splacenou upisovateli akcií, je nutno připojiti k žádosti ještě upisovací prohlášení (včetně 10% ažia pro vázaný reservní fond!) a seznam upisovatelů ve smyslu § 6 akc. reg.
Vzorec upisovaciho prohlášení a seznam upisovatelů viz pod č. 2 a 3 (Pošvář).
Dalšími nezbytnými přílohami jsou ovšem návrh stanov akciové společnosti, jež podle dosavadní prakse stačí připojiti ve třechexemplářích.
Při upravování návrhu stanov doporučuji věnovati náležitou péči ustanovení o přínosu, jehož podstatnou částí je nejčastěji příslušná partie zprávy zakladatelské.
V paragrafu stanov o akciovém kapitálu je třeba uvésti způsob splacení, tedy kolik akcií bylo odevzdáno za přínos a kolik bylo spláceno hotově. Není-li akciový kapitál získán jen přínosem, musí společnost zříditi podle vl. nař. 465/1920 též vázaný reservní fond ve výši 10% hotově splacené části akciového kapitálu. Toto ustanovení však se neuvádí v paragrafu o akciovém kapitálu, nýbrž v oddíle o fondech. Vzorec stanov běžných v dnešní praksi viz str. 20 a násl. (Pošvář), při čemž jest použiti úpravy § 3 na str. 160, § 6 na str. 163, resp. 164; § 28 třeba upraviti podle návodu na str. 159 dole, § 31 v úpravě na str. 169 a n.
IV. Ministerstvo vnitra přezkoumá podanou žádost a všecky doklady, upraví návrh stanov, pokud je toho třeba a vyžádá si vyjádření příslušných ministerstev: ministerstev obchodu a financí v každém případě, ministerstev jiných podle povahy podnikání společnosti.
Někdy během tohoto meziministerského řízení dochází k některým úpravám stanov, hlavně ustanovení o předmětu podnikání, jehož znění ministerstvo obchodu v dohodě se zástupcem zakladatelky často ještě přesněji formuluje s hlediska předpisů živnostenských.
Po vyjádření zúčastněných ministerstev vrátí se spis zpět do ministerstva vnitra, které vysloví t. zv. »ochotu« k udělení koncese. Je to vlastně sdělení podmínek, za kterých se schválí zřízení akciové společnosti, spojené s výzvou, aby po jich sdělení do určité lhůty byla podána žádost za vydání koncese a opatření stanov schvalovací doložkou. K těmto podmínkám zpravidla náleží podmínka, že stanovy budou upraveny podle ministerstvem vnitra přezkoušeného a upraveného návrhu stanov, že bude zřízen vázaný reservní fond, že bude v některém směru doplněna zakladatelská zpráva a pod. Potřebné úpravy zakladatelské zprávy a dodání potřebných příloh dějí se však zpravidla »krátkou cestou« již během řízení v ministerstvu vnitra v zájmu urychlení a zjednodušení povolovacího řízení.
V. Splnila-li zakladatelka podmínky předepsané ministerstvem vnitra, vstoupí řízení o koncesi do konečného stadia. Ministerstvu vnitra předloží zakladatelka žádost o vydání koncesní listiny a klausulování stanov. K žádosti připojí podle nynější prakse nejméně 11 oprav a chyb prostých výtisků stanov upravených podle přezkoušeného návrhu (někdy i více podle toho, bylo-li v meziministerském řízení kromě ministerstev obchodu a financí účastno ještě jiné ministerstvo). Mnohdy je nutno ještě předložiti ministerstvu vnitra k nahlédnutí zakladatelskou zprávu upravenou a doplněnou požadovanými přílohami.
Žádost kolkuje se 5 Kč kolkem a kromě toho třeba k ní připojiti kolky na okolkování výtisku stanov, který se má opatřiti originální schvalovací doložkou. Počítá se dvakrát po 9 Kč na každý první a dvakrát po 6 Kč na každý další arch stanov.
Vzorec žádosti viz pod č. 9 (Pošvář).
Ministerstvo vnitra přezkouší, zda požadované podmínky skutečně byly splněny, mezi nimi pak, zda předložené výtisky stanov opravdu se shodují s upraveným návrhem, načež vydá koncesní dekret a zašle jej zástupci zakladatelky spolu s originálem stanov, t. j. výtiskem stanov, který byl opatřen originální schvalovací doložkou. Druhý originál stanov zůstane ve spisech ministerstva vnitra. Další výtisky stanov jsou opatřeny schvalovací doložkou jen v opise. Ty se pak zašlou příslušným ministerstvům, zemskému úřadu, obchodní a živnostenské komoře a státnímu statistickému úřadu. Obsah koncesního dekretu se uveřejní v Úředním listě Československé republiky a ve Věstníku ministerstva vnitra.
Za vydání koncese předepíše se dávka za úřední úkony se zřetelem k výši akciového kapitálu, způsobu jeho splacení a rozsahu ad- ministrativního řízení s tím spojeného podle pol. 19 a) sazby B zákona č. 53/1925 ve znění vl. nař. č. 248/1935 do 20 000 Kč.
Pro informaci sděluji, že dávka za povolení akciové společnosti podle dosavadní prakse s kapitálem 500 000 Kč kolísá podle okolností přibližně mezi 1000—2500 Kč s kapitálem Kč 750 000.— mezi 1500—3000 Kč, s kapitálem Kč 1 000 000.— mezi 2000—3500 Kč, s kapitálem Kč 2 000 000 mezi 3000—4500 Kč atd.
VI. Po vydání koncese a schválení stanov ministerstvem vnitra je nutno přikročiti k svolání ustavující valné hromady. O svolání a programu valné hromady platí příslušná ustanovení stanov a § 13 akc. reg. V zásadě se ustavující valná hromada musí usnésti o zřízení akciové společnosti na podkladě stanov schválených státní správou. Proto je nutno předložiti jí všecky doklady o přínosu (zejména zakladatelskou zprávu se všemi přílohami), popřípadě potvrzení podepsané všemi koncesionáři o tom, že hotově splatná část akciového kapitálu byla skutečně splacena a je k disposici.
Vzorec prohlášení viz pod č. 10 (Pošvář).
Dalším úkolem je zvoliti první členy správních a dozorčích orgánů. Někdy se klade důraz na to, aby i ustavující valná hromada se usnesla ve smyslu § 96 zák. o společnostech s r. o. zvláště na schválení přeměny společnosti s r. o. bez likvidace. Domnívám se, že je to zbytečné, protože § 96 má na mysli fusi dvou společností, kdy je ovšem nutné souhlasné usnesení valných hromad obou společností. V případě přeměny pak mám za to, že se tohoto předpisu používá jen analogicky a že nemá žádného významu aby se o upuštění od likvidace usnášela též nová akciová společnost. Ostatně tam, kde by snad rejstříkový soud na tom trval, lze poukázati na to, že toto usnesení je obsaženo buď výslovně nebo implicite v zakladatelské zprávě, kterou ustavující valná hromada schvaluje.
Pro platné usnášení se ustavující valné hromady bývá ve stanovách v souhlase s § 13 akc. reg. předepsána určitá účast akciového kapitálu a určitá kvalifikovaná většina.
Usnesení ustavující valné hromady musí býti notářsky nebo soudně osvědčeno. K tomuto osvědčení jest třeba připojiti v prvopise nebo ověřeném opise všechny doklady uvedené v odst. 1., 4. a 5. § 13 akc. reg. (na př. zakladatelskou zprávu se všemi přílohami včetně zprávy revisorů atd.). Ověřený opis osvědčení o ustavující valné hromadě zašle se pak příslušnému zemskému úřadu, který jej předloží ministerstvu vnitra k nahlédnutí, a pak zašle příslušné obchodní a živnostenské komoře, kde zůstane uložen.
Vzorec protokolu o ustavující valné hromadě víz pod č. 61 (Patsch-Nesý-Kozáková) nebo pod č. 11 (Pošvář), který je však zpracován pro případ hotového splacení kapitálu bez přínosů.
VII. Po ustavující valné hromadě přikročí se k poslednímu úkonu: k zápisu nové akciové společnosti do obchodního rejstříku a pak k výmazu původní společnosti s r. o., která zaniká bez likvidace. Akciová společnost musí býti do obchodního rejstříku zapsána do jednoho roku od vydání koncese, jinak koncese podle § 12, odst. 5. akc. reg. zaniká. Jest ovšem možno za zvláštních okolností pro závažné důvody tuto roční lhůtu prodloužiti (§12 akc. reg.). Zápisem do obchodního rejstříku začíná teprve akciová společnost po právu trvati (čl. 211 obch. zák.).
Vzorec žádosti za zápis akciové společnosti viz pod č. 12 (Pošvář); třeba jej přizpůsobiti, protože se týká zápisu společnosti s hotově splaceným kapitálem. Je tedy třeba připojiti místo dokladů uvedených tam pod G. U a 5 doklady o přínosu ve smyslu §§ 5 a n. akc. reg., zejména zakladatelskou zprávu, pokud nejsou obsaženy již v protokolu o ustavující valné hromadě.
Vzorec žádosti za výmaz společnosti s r. o. viz pod č. 62 (Patsch-Nesý-Kozáková).

Citace:

Přeměna společnosti s. r. o. ve společnost akciovou. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 93-98.