NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Čís. 15863.

Postup nižších soudů, jež se spokojily pouhým písemným dotazem u poručníka, zda souhlasí on a manželská matka s provedením zkoušky krve, odůvodňuje po případě vadnost odvolacího řízení podle § 503 č. 2 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 26. února 1937, Rv II 678/36.)
V řízení o žalobě na uznání nemanželského otcovství nabídl žalovaný také důkaz zkouškou krve o tom, že nemůže býti otcem žalujícího dítěte. Prvý soud žalobu zamítl, nevzav za prokázáno, že došlo k tělesnému styku mezi žalovaným a nemanželskou matkou v kritické době; důkaz krevní zkouškou neprovedl pro nesouhlas poručníkův s provedením tohoto důkazu. Odvolací soud uznal podle žaloby, vzav za prokázaný styk žalovaného s nemanželskou matkou v kritické době.
Nejvyšší soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Soud první stolice se nezabýval důkazem krevní zkouškou, protože nevzal soulož v kritické době za prokázanou z toho důvodu, že svědecké výpovědi nemanželské matky nevěřil a soulože žalovaným doznané podle jeho názoru nemohly vésti k oplodnění. Naproti tomu odvolací soud se měl se strany žalovaného nabídnutým důkazem krevní zkouškou zabývati, když na podkladě provedených důkazů a doznání žalovaného dospěl k přesvědčení, že k souložím mezi nemanželskou matkou a žalovaným skutečně v době v § 163 obč. zák. uvedené došlo, neboť důkaz krevní zkouškou může býti způsobilým protidůkazem proti zákonné domněnce § 163 obč. zák. (srv. rozh. č. 6865, 7470, 8659, 8905, 10925 a j. Sb. n. s.). Postup nižších soudů v otázce souhlasu zúčastněných osob s provedením krevní zkoušky byl vadný. Místo osobního výslechu nemanželské matky u soudu se první soud spokojil pouhým písemným dotazem u poručníka, jenž sám s nemanželskou matkou o věci nejednal, spokojiv se s pouhým vzkazem po třetí osobě. Nemůže proto takové prohlášení svědkyně býti spolehlivým podkladem dalšího důkazního řízení, zejména když jde o prohlášení dalekosáhlého významu pro spor. V důsledku toho také prohlášení poručníka, že s krevní zkouškou nesouhlasí, spočívajíc na vadně získaném prohlášení nemanželské matky, je nejasné, neboť je vyvráceno přednesem žalobkyně v odvolání. Také žalovaný v odvolacím sdělení uvedl, že nyní nedá zase on souhlas k provedení krevní zkoušky, odůvodnil však toto své prohlášení tím, že nemá peněz na novou zálohu pro znalce v této věci. Odvolací soud k tomuto prohlášení vůbec nepřihlížel, maje patrně za to, že žalovaný na svém návrhu na provedení krevní zkoušky sice trvá, odpíraje toliko opětné složení zálohy, kterážto překážka však nebrání provedení tohoto důkazu, neboť žalovanému bylo Uděleno právo chudých (§ 64 č. 5 c. ř. s.). Za tohoto stavu věci měl odvolací soud řízení doplniti výslechem všech zúčastněných osob, aby se jasně a určitě vyjádřily, zda s provedením krevní zkoušky souhlasí, a kdyby všechny zúčastněné osoby, to jest nemanželská matka, žalovaný a žalující dítě svým zástupcem souhlasily, měl se důkaz ten provésti, kdyby pak některá z nich souhlas odepřela, mělo se toto odepření s důvody pro ně uváděnými hodnotiti podle § 272 c. ř. s. zároveň s ostatními výsledky průvodního řízení (rozh. č. 8931, 10371, 10925 a 10953 Sb. n. s.). Ježto však tento postup zachován nebyl, trpí odvolací řízení vadností vytčenou v § 503 č. 2 c. ř. s.

Citace:

Čís. 15863. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 244-245.