Zjišťovací exekuce vnucenou správou obchodu nábytkem proti osobě vojenské dle §u 6. cís. nař. z 29. července 1914 č. 178 ř. z. je přípustna.Usnesením okr. soudu pro St. M. a J. byla povolena M. M. k zajištění vykonatelných pohledávek proti Josefu K., který je toho času v činné službě vojenské, dle § 374. a 341. ex. ř. exekuce vnucenou správou obchodu nábytkem, který patří dlužníku a který v jeho nepřítomnosti vede jeho manželka.K rekursu změnil zemský soud v P. usnesení prvního soudu v ten smysl, ze zamítl návrh na povolení exekuce zjišťovací vnucenou správou obchodu nábytkem, a to proto:Dlužník dosud je v činné službě vojenské, proti osobě vojenské mohou však býti úkony zajišťovací dle ustanovení § 6. cís. nař. ze dne 29. července 1914 č. 178 ř. z. povoleny pouze s tím obmezením, že se tím vojenské osobě držba věcí movitých neodejme.Vnucenou správou obchodu dlužníkova, kterou vymáhající věřitelka, jak v podání ze dne 13. února 1918 sama uvádí, navrhuje k tomu cíli, aby nábytek dlužníku patřící a ku zajištění pohledávek vymáhající věřitelky zabavený byl prodán, byla by však držba movitých věcí těch dlužníku odňata. Tento navrhovaný způsob zajištění je však nepřípustný.K revisní stížnosti vymáhající strany změnil nejvyšší soud usnesení rekursního soudu v ten smysl, že se obnovuje usnesení soudu stolice prvé, a to z těchto důvodů:Soud rekursní vychází z náhledu, že vymáhající věřitelkou k zajištění jejich pohledávek navržená a ve stolici prvé povolená vnucená správa obchodu nábytkem, provozovaného dlužníkem, jenž nepopřeno platiti musí za osobu vojenskou ve smyslu cís. nař. ze dne 27. července 1914 č. 178 ř. z., dle § 6. tohoto nařízení je nepřípustná, poněvadž by spojena byla s prodejem nábytku dlužníku patřícího a tím s nedovoleným odnětím movitých věcí z držení dlužníkova.Náhled tento byl by však jen tehdá správný, kdyby zboží nalézající se v obchodě slušelo čítati k movitým věcem, jejichž držení má býti osobám vojenským dle zmíněného zákonného ustanovení zachováno; cís. nařízením má býti patrně postaráno o to, aby osoby vojenské navrátíce se ze služby vojenské nalezly zase movité věci, určené pro svou osobu, domácnost a pro vykonávání svého povolání, aby tak bylo jim umožněno a ulehčeno vrátiti se zase ke svému dřívějšímu způsobu života a k dřívější své činnosti.S hlediska tohoto je nepochybně vyloučeno zcizení obchodního zařízení dlužníkova a jinakých věcí opatřených k potřebě v obchodě. Jinak má se však věc co do zboží v obchodě dlužníkově se nalézajícího a k dalšímu zcizení nakoupeného.Zboží toto nemá přece dle úmyslu dlužníkova a dle povahy obchodu jím provozovaného zůstati v jeho držení, nýbrž má naopak co nejdříve býti prodáno. Nemůže tudíž býti v intencích cís. nařízení, aby se tomu zabránilo. Na věci takové bylo by lze jen tenkráte použiti tohoto nařízení, kdyby byl dlužník provozování svého obchodu zastavil až do svého návratu a tím dal na jevo, že zboží, které tu je, zatím hodlá podržeti ve své držbě a že ho teprve po svém návratu chce použiti k dalšímu provozování svého obchodního podniku. Poněvadž pak v případě přítomném vymáhající věřitelka tvrdila, že dlužníkův obchod nábytkem je provozován dále, nevadí zmíněné cís. nařízení tomu, aby byla povolena navrhovaná vnucená správa, při čemž právě smějí býti zcizeny pouze věci ku prodeji určené. Kdyby měl věřitel pouze právo vymoci si zabavení takových věcí a kdyby prodej jejich byl vyloučen přede dnem uvedeným v § 4. cís. nař., mohl by tím býti citelně poškozen nejen věřitel, nýbrž i dlužník, kdyby zboží následkem delšího uložení se zkazilo nebo kdyby cena jeho klesla. Tomu dá se však předejíti právě navrhovanou vnucenou správou.Tvrzení dlužníkovo, že k zajištění pohledávky připouští se vnucená správa jen statku nemovitého, vyvráceno je zněním § 374. ex. ř. ve spojení s § 341. ex. ř.Pokud však dlužník uvádí na odůvodněnou svého rekursního návrhu, že byly úkony exekuční provedeny v rozsahu širším, nežli je třeba k zabezpečení pohledávky vymáhající věřitelky, odkazuje se na ustanovení § 377. ex. ř.Rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu ze dne 12. března 1918 R-II. 88-18. Dr. F.