Č. 2503.

Státní úředníci. — Státní občanství: Jmenoval-li příslušný úřad definitivní čsl. státní úřednicí osobu, o níž věděl, že jest ženou cizího státního příslušníka, nemůže později její služební poměr prohlásiti za zrušený z toho důvodu, že jako manželka cizího státního příslušníka po rozumu § 1 služební pragmatiky pozbyla způsobilosti pro podržení úřadu.
(Nález ze dne 16. června 1923 č. 10.468.)
Věc: Ludmila T. v R. proti ministerstvu pošt a telegrafů (min. místotaj. Jan Bucek) o zrušení služebního poměru.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dekretem ředitelství pošt ... v Bratislavě z 12. července 1920 , vydaným na základě vvnosu min. pošt ... v Praze ze 4. června 1920. byla stěžující si Ludmila T. rodem B., tehdy již provdaná a to, jak vysvítá ze správních spisů, za maďarského státního příslušníka Dra Ladislava T. z K., uherského státního profesora gymnasijního v J. v Maďarsku, převzata definitivně jakožto poštovní adjunktka skupiny D. do čsl. státní služby.
Podle sdělení dodaných ředitelství pošt a telegrafů v Bratislavě, a to poštovním a telegrafním úřadem v Růžomberku dne 8. září 1921, v němž jest uveden tento poměr st-lčin, a nak dne 8. června 1922 ministrem oro Slov., že st-lka, jakožto manželka dra Ladislava T. sleduje podle § 7 zák. čl. XXII : 1886 státní příslušnost svého manžela a je tedy maďarskou státní občankou, ministerstvo pošt a telegrafů v Praze rozhodlo dne 10. července 1922 výnosem, dodaným st-lce ve znění, že se zrušuje její dosavadní služební poměr, jelikož jakožto manželka maďarského státního příslušníka po rozumu ustanovení § 1 služ. pragm. pozbyla způsobilosti pro podržení úřadu, který jest vázán na čsl. státní příslušnost.
Proti tomuto výnosu směřuje stížnost k nss-u, o níž uváženo bylo takto:
Stížnost namítá, že nehledíc ani k tomu, že by bylo bývalo potřebno prozkoumati pravý stav otázky příslušnosti dra Ladislava T., nemohlo býti právem propuštění st-lky z úřadu, které je disciplinárním trestem podle § 93 služ. pragm., vysloveno jinak leč nálezem k tomu příslušné disciplinární komise (§§ 100 a 101) a jen po řádném disciplinárním řízení (§§ 104 — 151), což se nestalo. Propuštění stalo se bezprávně i z toho důvodu, že st-lka byla převzata do čsl. státní služby, a to tak, že ze sdělení, které před tím učinila poštovnímu konsulentovi v Lipt. Mikuláši Š-ovi, věděl úřad, že jest chotí maďarského profesora.
Podle § 1 služ. pragm. smí býti ustanovena za státního úředníka toliko osoba, která vyhovuje určitým podmínkám, mezi nimiž jest vytčeno i státní občanství.
V konkrétním případu, iak se podává ze spisů, neměl nss příčiny řešiti, zda uvedena norma služební pragmatiky jest předpisem kogentním, jehož porušení by případné jmenovánícizozemce činilo nezákonným, anebo zda jest toliko rázu instruktionelního, připouštějíc eventuelní dispensaci, neboť v tomto příapdu není o tom sporu, že st-lka byla jmenována státní úřednicí pragmatikální, a úřad nepopírá platnost toho jmenování, nýbrž nař. rozhodnutím ve znění, jak bylo intimováno, toliko jím za pravoplatný uznanv služební poměr prohlásil za zrušený, ježto prý se st-lka stala nezpůsobilou úřad podržeti.
Za důvod zrušení služebního poměru udává úřad okolnost, že st-lka jest manželkou maďarského státního příslušníka.
Za tohoto stavu věcí nebylo také třeba zaměstnávati se otázkou, zda st-lka, přes to, že byla ustanovena čsl. státní úřednicí pragmatikální (§ 1, č. 4 a § 16 zák. z 9. dubna 1920 č. 236 Sb.), přec sleduje státní občanství svého manžela po rozumu §u 7 uher. zák. čl. XXII: 1886, zachovaného v platnosti předpisem §u 3 zák. z 9. dubna 1920 č. 236 Sb., či zda určují státní příslušnost poměry její vlastní osoby, jakožto samostatného subjektu a zbývá jen zkoumati otázku, zda postačuje důvod, na jehož základě úřad st-lčin služební poměr prohlásil za
rozvázaný. Na tuto otázku slušelo odpověděti záporně.
Vytčený důvod nelze totiž uznati za postačitelný, ježto ho neuznává za důvod rozvázání státně zaměstnaneckého poměru ani služební pragmatika, ani nějaký jiný zákon, nýbrž naopak služební poměr definitivního úředníka, o jaký tuto jde, může býti jen zrušen buď prohlášením úředníka, že vystupuje ze služby (§§ 84—86 služ. pragm.), buď propuštěním cestou disciplinární (§ 93 lit. e a § 98 služ. pragm.) aneb konečně zbavením úřadu z výroku trestního soudu následkem trestního odsouzení (§ 54 zák. čl. V: 1878 — uherského tr. zák. o zločinech a přečinech).
Ježto tudíž úřad st-lčin služební poměr prohlásil za rozvázaný proti zákonu, slušelo nař. rozhodnutí zrušiti podle §u 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2503. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 302-303.