Čís. 16522.

Obmeškalý vydražitel odpovídá za škodu způsobenou některému z hypotekárních věřitelů svým obmeškáním, třebaže schodek nebyl exekučním soudem určen proto, že nešlo o opětnou dražbu provedenou podle těchže dražebních podmínek, podle nichž byla provedena předchozí dražba.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1937, Rv II 540/36.)
Srov. rozh. č. 14851, 14713 Sb. n. s.
Žalobce měl na nemovitostech manželů Josefa a Žofie K., zapsaných ve vložce č. 1294 v H., zajištěnou pohledávku 3841 Kč 70 h s příslušenstvím. Uvedené nemovitosti vydražil dne 14. ledna 1933 v nucené dražbě za nejvyšší podáni 55000 Kč žalovaný nezletilý Bohuslav K., zastoupený svým otcem Josefem K. st., který k tomu byl zmocněn okresním soudem ve V., avšak dražební podmínky nesplnil, takže nemovitosti byly znovu prodány v nucené dražbě dne 4. října 1935 jinému vydražiteli za 38705 Kč 35 h. Toto nejvyšší podání bylo složeno a bylo rozvrženo jinými věřitelům a žalobce vyšel na prázdno celou svou pohledávkou, kterou by byl měl při původním nejvyšším podáni nahrazenou. Opětná dražba byla provedena podle změněných dražebních podmínek, neboť odhadni cena byla po provedeném odhadě snížena přibližně o 11000 Kč. Tvrdě, že jeho pohledávka činí na jistině s příslušenstvím 3452 Kč 27 h a že byl odkázán s nárokem na náhradu škody na pořad práva, domáhá se žalobce na žalovaném zaplacení 3452 Kč 27 h s přísl. Soud prvé stolice uznal podíle žaloby. Odvolací soud zamítl žalobu. Důvody: Podle § 155 ex. ř. odpovídá obmeškalý vydražitel za trojí druh škod: 1. za schodek nejvyššího podání, 2. za náklady na opětnou dražbu, 3. za všechny škody jinak obmeškáním způsobené. Škody uvedené pod. 1. a 2. mají společné to, že se jich nelze domáhati pořadem práva, nýbrž hned v exekučním řízení (§ 155, odst. 2, ex. ř.). Řízení provedené o žalobě na náhradu těchto škod by tudíž bylo zmatečné (§ 477 č. 6 c. ř. s.). Jen třetího druhu újmy, t. j. škody jinak způsobené se lze domáhati pořadem práva. Aby exekuční řízení poskytlo správný obraz schodku, ustanovuje § 154, odst. 3, ex. ř. velícím způsobem »Nové dražbě buďtež položeny za základ dražební podmínky pro první dražbu ustanovené . . . «. Tímto předpisem má býti dosaženo toho, aby se v řízení o opětnou dražbu neuplatnily žádné jiné vlivy, než které spolupůsobily při dražbě první, takže není jednak možno přičítati skutečnost, že došlo ke schodku, něčemu jinému než právě obmeškání vydražitelovu, jednak jest tím umožněno vypočísti jednoduchým aritmetickým úkonem výši schodku a beze všeho přikročiti k uspokojení postižených z propadlé záruky (vadia), a nestačí-li, z ostatního jmění obmeškalého věřitele, a to ihned exekucí s pominutím pořadu práva. V exekuční věci zn. sp. E 1384 okresního soudu ve V. byla však opětná dražba provedena podle jiných dražebních podmínek než původní dražba, takže vyskytnuvší se rozdíl mezi původním a opětným nejvyšším podáním není schodkem ve smyslu § 155 ex. ř. Obmeškalý vydražitel odpovídá však za schodek a když tu schodek v uvedeném smyslu nebyl, nenastala ani odpovědnost zaň, ani se nelze domáhati náhrady škody vzniklé ze schodku, neboť v exekučním řízení se tak státi nemůže, kdežto pořadem práva se nelze domáhati nároku na náhradu škody ze schodku. Z této úvahy plyne pro ty, kteří jsou v řízení o opětnou dražbu v nebezpečí, že budou odkázáni na schodek, povinnost, aby ve svém zájmu nedopouštěli změnu dražebních podmínek pro opětnou dražbu, jak to učinil žalobce, když s usnesením okresního soudu ve V. ze dne 5. dubna 1935 souhlasil. Souhlasil tedy žalobce sám s tím, že schodku podle § 155 ex. ř. nebude a že tím bude zbaven možnosti hojiti se v příčině schodku na obmeškalém vydražiteli. Této situace je si žalobce patrně vědom, neboť žaluje o náhradu škody. Z toho žalobního důvodu může však žádati jen onu škodu, kterou utrpěl »jinak« (§ 155, odst. 1, ex. ř.) než schodkem nebo náklady na opětnou dražbu. Podle žaloby však žalobcova škoda vznikla jen tím, že při opětné dražbě bylo dosaženo nejvyššího podání, které jest nižší než bylo v původní dražbě. Ve skutečnosti je tedy žaloba, ačkoliv jejím důvodem jest označena náhrada škody, žalobou o schodek podle § 155 ex. ř. Nemůže-li však žalobce v žalobě o náhradu škody (§ 155, odst. 1, ex. ř. »škody jinak než schodkem nebo náklady opětné dražby způsobené«) uvésti jiné zavinění žalovaného než to, že pro jeho obmeškání došlo ke schodku, není žaloba odůvodněna.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek soudu prvé stolice.
Důvody:
Podle § 155, odst. 1, ex. ř. odpovídá vydražitel také za všechny škody jinak jeho obmeškáním způsobené. Základní myšlenkou § 155 ex. ř. je snaha, aby věřitelé odkázaní na rozdělovanou podstatu neutrpěli újmy tím, že vydražitel své povinností nedostál, a aby obmeškalý vydražitel musil ze svého dodati do rozdělované podstaty to, čeho se nedostává k onomu stavu, jaký by byl nastal, kdyby k relicitaci nebylo došlo, a aby mimo to nahradil i jinaké škody, které tomu nebo onomu věřiteli z jeho obmeškání vzejdou. Tyto poslední škody jsou škodami individuálními, nejsou součástí rozdělované podstaty a musí býti hrazeny obmeškalým vydražitelem, i když schodek nebyl exekučním soudem určen proto, že nešlo o opětnou dražbu za stejných podmínek provedenou. Je to důsledek nesplnění povinností, jež obmeškalý vydražitel převzal pravoplatným příklepem a podepsáním dražebních podmínek podle § 194, poslední odstavec, ex. ř.

Citace:

č. 16522. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 652-654.