Čís. 1429.
Uplatňovati nárok dle prvého odstavce § 171 obč. zák. lze pouze sporem.

(Rozh. ze dne 24. ledna 1922, R I 1222/21.)
Matka nemanželských dětí domáhala se jménem jich v nesporném
řízení na dědicích nemanželského otce, by platili dětem na výživné po 150 K měsíčně. Poručenský soud žádosti vyhověl. Rekursní soud poukázal žadatelku na pořad práva. Důvody: Dle § 16 cís. nař. ze dne 12. října 1914, čís. 275 ř. zák. lze výživné v nesporném řízení určiti jen tenkráte, stačí-li k tomu prostředky řízení nesporného. V tomto případě jedná se o rozbor sporných okolností, jmenovitě, zdali dědicové jsou povinni k výživě dětí navrženým způsobem přispívati. Rozluštění této otázky může se však státi pouze sporem (§ 1 čís. 2 uvedeného patentu) a nikoliv v řízení nesporném.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs není odůvodněn. Nejvyšší soud sdílí právní názor
druhé stolice, že o uplatňovaném nároku nemanželských dětí nelze rozhodnouti v nesporném řízení a poukazuje stěžovatelku na důvody napadeného usnesení s tím, že § 16 první dílčí novely k obč. zák. má na mysli ustanovení výživného pouze vůči otci nemanželských dětí a ne vůči jeho dědicům a že nárok stěžovatelkou uplatňovaný se nezakládá jen na právním poměru mezi otcem a jeho nemanželskými dětmi, nýbrž i na zvláštním ustanovení § 171 obč. zák., jehož uplatňování patří na pořad práva, to tím více, jelikož v tomto případě přicházejí v úvahu i vyživovací nároky zustavitelovy matky.