NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Čís. 15957.

Exekuce na stavební příspěvek podle zák. o stav. ruchu č. 45/1922 Sb. z. a n. (§ 27, odst. 1, č. 2). Lze zabaviti nárok vlastníka nemovitosti proti Československému státu na vyplácení příspěvku podle zákona o stavebním ruchu č. 45/1922 Sb. z. a n., nevede-li se exekuce na reální právo v jeho celku, nýbrž toliko na požitky, které z něho plynou a příslušejí vlastníku nemovitosti.
(Rozh. ze dne 22. března 1937, R II 36/37.)
Stejně rozh. č. 11343 Sb. n. s.
Prvý soud povolil k vydobytí peněžité pohledávky vymáhající věřitelce exekucí zabavením pohledávky, která přísluší povinnému proti Československému státu (ministerstvu sociální péče) z důvodu vyplá-
Civilní rozhodnutí XIX. 23 cení příspěvku podle zákona o stavebním ruchu v částce 562 Kč 75 h čtvrtletně. Rekursní soud na rekurs Československého státu jako poddlužníka exekuční návrh zamítl. Důvody: Stavební příspěvek podle § 27, odst. 1, č. 2 a §§ 30 a 31 zákona o stavebním ruchu č. 45/1922 Sb. z. a n., o jaký jde, se poskytuje výhradně na zúročení a úmor řádně zajištěného stavebního nákladu, zapíše se na listu statkové podstaty jako reální právo a tvoří s nemovitostí ve vložce té zapsanou předmět zástavního práva pro hypotekární dluhy vložené na nemovitosti. Tím se řečené reální právo stává jedním celkem s nemovitostí a nemůže tedy býti na takový nárok vedena samostatná exekuce.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Názoru rekursního soudu nelze přisvědčiti. Z ustanovení § 27, odst. 1, č. 2 a § 30 řeč. zákona jde najevo, že se uvedená státní podpora poskytuje vlastníku nemovitosti, a zcela nepochybně to vyplývá z ustanovení § 38, odst. 1 a 2, vládního nařízení č. 191/1921 a vládního nařízení č. 355/1922 Sb. z. a n., v němž je uvedeno, že se příspěvek podle § 32 č. 2 zák. č. 100/1921 Sb. z. a n. vyplácí vlastníku nemovitosti a že, je-li na nemovitosti vloženo zástavní právo za pohledávku ze zápůjčky státem nezaručené, může býti příspěvek vyplácen do rukou zástavního věřitele, postoupí-li mu vlastník nemovitosti svou pohledávku proti státu. V projednávaném případě se exekuce nevede na reální právo v jeho celku, nýbrž toliko na požitky, které z něho plynou a které přísluší povinnému jako vlastníku nemovitosti. Je proto exekuce přípustná (rozh. č. 11343 Sb. n. s.). K tvrzení uvedenému poddlužníkem v rekursu, že příspěvek platí ministerstvo sociální péče se souhlasem vlastníků domu podle § 38, odst. 2, vlád. nař. č. 191/1921 Sb. z. a n. Městské spořitelně ve S. O., která poskytla na novostavbu domu náležícího povinnému hypotekární zápůjčku 23000 Kč, nelze přihlížeti při rozhodování o návrhu na povolení řečené exekuce; otázka ta by se mohla řešiti teprve ve sporu, kdyby vymáhající věřitelka žalovala Československý stát poddlužnickou žalobou anebo kdyby Městská spořitelna ve S. O. podala vylučovací žalobu podle § 37 ex. ř.

Citace:

č. 7869. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 443-444.