NPD documents search: České právo, 14 (1932)

Soubor legislativy a judikatury.
Oddělení judiciální.

Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9572.
Předpisu § 142 obč. zák. jest obdobně použíti i v případě, není-li sice manželství rozvedeno nebo rozloučeno, avšak manželské společenství jest ve skutečnosti zrušeno.
Manželský otec není povinen platiti výživné, bylo-li dítě z jeho domácnosti svémocně oddalováno. Zpravidla není je povinen platiti, zdržuje-li se dítě proti jeho vůli bez podstatné příčiny mimo jeho domácnost. Lze je však na něm požadovati, když děti společný krb z důležitých příčin opustiti musely, nebo podle soudního rozhodnutí opustiti byly oprávněny.
Otázku, zda bylo dítě manželskému otci po právu odebráno, jest řešiti v nesporném řízení.
(Rozh. ze dne 25. ledna 1930, R I. 4/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9612.
Stát není oprávněn, pokud nebyla pravoplatně vyslovena odúmrť, napadati opatření pozůstalostního soudu o dědické přihlášce aniž usnesení o vydání odevzdací listiny dědicům.
(Rozh. ze dne 6. února 1930, R I. 29/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9578.
Není-li pozůstalostní řízení dosud skončeno, lze nárok na vpočtení daru podle § 785 obč. zák. uplatňovati návrhem u pozůstalostního soudu. Nepominutelný dědic jest oprávněn žádati, by byly v nesporném řízení odhadnuty nemovitosti zůstavitelem za živa postoupené. Povšechné popření, že nejde o zastřené darování, není ještě důvodem k odkázání věci na pořad práva podle § 2 čís. 7 nesp. řízení. Způsob odhadu, nesvolí-li vlastníci postoupených (darovaných) nemovitostí, již nejsou účastníky pozůstalostního řízení, by soudní komisař vkročil při odhadu na ony nemovitosti.
(Rozh. ze dne 30. ledna 1930, R I. 8/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9570.
Společenstva podle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z.
Omezeno-li právo nahlížeti v seznam značného počtu členů společenstva úředníkem společenstva na několik málo minut denně, jest to podstatným obmezením práva nahlížeti v tento seznam.
Právo nahlédnouti do seznamu členů, zahrnuje v sobě i právo činiti si výpisy, po případě poříditi si i jeho opisy.
(Rozh. ze dne 24. ledna 1930, Rv II. 300/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9600.
I pro přeměnu společnosti s r. o. v akciovou společnost jest obdobně použíti předpisu § 96 zákona o společnostech s r. o. v otázce vzdání se likvidace. V usnesení, že se zrušuje společnost s r. o. a přeměňuje v akciovou společnost, není ještě usnesení o zřeknutí se likvidace zanikající společnosti s r. o.
(Rozh. ze dne 1. února 1930, R I. 12/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9609.
Poznámka zahájeného dražebního řízení nebrání účinnosti záznamu zástavního práva v pořadí poznámky.
Pro nabytí zástavního práva v pořadí poznámky stačí, bylo-li před poznámkou udělení příklepu zaznamenáno, předpokládajíc, že knihovní věřitel prokáže při rozvrhovém roku, že záznam zástavního práva byl do tohoto okamžiku spraven, pokud se týče, že lhůta ke spravení ještě neuplynula.
(Rozh. ze dne 1. února 1930, R II. 12/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9636.
Od úmrtí zůstavitele do doby, kdy bude pozůstalost odevzdána dědici, jsou pozůstalostní věřitelé oprávněni domáhati se zaplacení pohledávek za zůstavitelem na pozůstalosti, nikoliv na dědici. Lhostejno, zda se dědic přihlásil k pozůstalosti s dobrodiním soupisu, či bez tohoto dobrodiní.
(Rozh. ze dne 8. února 1930, Rv I. 729/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9651.
Smír, jímž se manžel při rozvodu manželství od stolu a lože zavázal platiti manželce výživné, pozbývá platnosti opětným spojením manželů, leda, že strany při uzavření smíru vyjádřily jiný úmysl.
(Rozh. ze dne 14. února 1930, Rv II. 203/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9625.
Společnosti s r. o.
Zřízení samostatné prokury nevadí, že společenská smlouva výslovně nepředvídá zastupování a znamenání firmy prokuristou, aniž okolnost, že jednatelé podle společenské smlouvy zastupují a znamenají firmu kolektivně.
(Rozh. ze dne 7. února 1930, R I. 1029/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9641.
Pozůstalostní soud byl povinen zajistiti odkaz nezletilcův již před vydáním odevzdací listiny, třebas dědici popírali platnost posledního pořízení, jen když pozůstalostní soud shledal, že poslední pořízení vyhovuje po formální stránce zákonu. Tím není zabráněno dědicům, by se za podmínek § 228 c. ř. s. nedomáhali zápornou určovací žalobou výroku, zda poslední pořízení jest z důvodu jimi namítaného platné čili nic.
(Rozh. ze dne 13. února 1930, R I. 61/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9851.
Řízení o výzvě k návratu do manželského společenství (vládní nařízení ze dne 27. června 1919, čís. 362 sb. z. a n.), jest podle své povahy řízením nesporným. Nelze vyhověti návrhu na zrušení usnesení vyzývajícího k návratu do manželského společenství.
(Rozh. ze dne 25. dubna 1930, R I. 275/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9862.
Úplaty za postoupení živnosti nejsou zapovězeny v § 20 (1) zákona o ochraně nájemců ze dne 28. března 1928, č. 44 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 25. dubna 1930, Rv II. 571/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9842.
Vyžaduje se nejen materielní, nýbrž i formelní totožnost společníka a přijatele. Nestačí, že v adrese jest vyznačena jako směnečník firma veřejné obchodní společnosti, kdežto směnku podepsali jako přijatelé veřejní společníci svými občanskými jmény.
(Rozh. ze dne 16. dubna 1930, Rv I. 557/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9873.
Není zákonem zakázáno, by se manželé z důležitých důvodů neshodli na tom, že budou po jistou dobu bydleti odděleně.
(Rozh. ze dne 2. května 1930. R I. 284/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9733.
Dokud nebyla pozůstalost přihlásivším se dědicům odevzdána, nemohou věřitelé pozůstalosti žalovati dědice osobně, nýbrž jen pozůstalost zastoupenou přihlásivšími se dědici. Byla-li podána žaloba přímo na dědice, jest ji pro tentokráte zamítnouti. Lhostejno, zda se dědici přihlásili bezvýjimečně, či s dobrodiním inventáře a že předmět pozůstalostního řízení byl za projednávání pozůstalosti odprodán a výtěžek rozdělen mezi dědice.
(Roz. ze dne 14. března 1930, Rv I. 789/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9700.
Postupem pohledávky z kupní ceny nepřechází na prodatelova postupníka vyhražené právo vlastnické.
(Rozh. ze dne 1. března 1930, Rv I. 740/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9755.
Tříletá promlčecí lhůta § 1489 obč. zák. počíná znalostí škody a škůdce tak úplnou a bezpečnou, že vystačí k podání žaloby. Lhůtu tu nelze počítati teprve od pravoplatnosti odsuzujícího rozsudku trestního soudu.
(Rozh. ze dne 21. března 1930, Rv I. 1127/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9853.
Formy notářského spisu podle § 101 (2) směn. zákona se nevyžaduje pro osoby jen slabozraké.
(Rozh. ze dne 25. dubna 1930, Rv I. 576/30.)
*
2. Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9797.
Nárok na zaplacení smluvní pokuty není vázán na důkaz neb aspoň na tvrzení skutečně vzešlé škody. Bylo-li na zaplacení smluvní pokuty uznáno rozsudkem pro zmeškání podle § 442, prvý odstavec c. ř. s., není právního základu pro zmírnění pokuty. Nebylo-li ani v žalobě ani ve smlouvě zmínky o solidárním závazku osob zavázaných k zaplacení smluvní pokuty, nelze odsouditi k jejímu solidárnímu plnění.
(Rozh. ze dne 4. dubna 1930, Rv I. 421/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9825.
Rukojmí nemá proti hlavnímu dlužníku nároku na náhradu útrat sporu a exekuce, vzešlých vymáháním zaručeného dluhu proti rukojmímu.
(Rozh. ze dne 12. dubna 1930, Rv I. 274/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9805.
V Československu nelže vésti exekuci na základě soudních smírů, dojednaných v Německu.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1930, R I. 232/30.)
*
Uveřejněno: Přehled rozhodnutí z r. 1931, str. 100.
Nepřihlášení knihovně zajištěných nedoplatků veřejných dávek k dražbě reality má za následek jenom to, že se má za to, že se veřejný orgán spokojuje převzetím pohledávky vydražitelem a nežádá hotového zaplacení (§ 171 ex. ř.), nemá však vlivu na pořadí těchto dávek. Nezáleží na tom, že z pozemkové knihy neplyne, že pro knihovně zajištěný nedoplatek dávky ještě trvá přednostní zákonné zástavní právo nebo že zaniklo promlčením, je-li to patrno z přihlášky k rozvrhu, když její obsah v tom směru nebyl popřen. Knihovně zajištěné nedoplatky dávek na pojistném nemocenské pojišťovny požívají přednostního zástavního práva za stejných podmínek jako daň výdělková, t. j. nyní v rozsahu stanoveném § 265 zák. o přímých daních.
(Rozh. ze dne 21. března 1931, R II. 498/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9826.
I nepřihlášené pohledávky podléhají vyrovnání. Jde na nebezpečí vyrovnacího dlužníka, neplatí-li nepřihlášené dluhy, ať tak učinil z jakékoliv příčiny, třebas nezaviněně.
(Rozh. ze dne 12. dubna 1930, Rv II. 549/29.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9714.
Nejde-li o podvod nezáleží s hlediska § 449 obč. zák. vůbec na tom, zda nový knihovní nabyvatel věděl o dřívějším mimoknihovním zcizení.
(Rozh. ze dne 8. března 1930, R II. 62/30.)
*
Uveřejněno: sb. min. spr. civ. čís. 958.
Odepřel-li rejstříkový soud zápis usnesení na zrušení a likvidaci společenstva do společenstevního rejstříku, ježto nebyl prokázán souhlas berní správy se zápisem, jest posuzovati společenstvo tak, jakoby nebylo v likvidaci a musí společenstvo proto míti představenstvo.
(Rozh. ze dne 24. ledna 1931, R I. 1010/30.)
*
Uveřejněno: sb nejv. soudu civ. čís. 9896.
Placením jednoho z přijatelů zaniká celá směnečná pohledávka a jest směnku ihned vrátiti.
(Rozh. ze dne 8. května 1930, Rv I. 448/30.) *
Uveřejněno: Soudcovské listy čís. 876.
I smíšené darovací smlouvy lze pro hrubý nevděk odvolati (§§ 948, 949 obč. zák.)
(Rozh. ze dne 6. března 1931, Rv I. 278/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9916.
Nájemník, jenž složil stavební příspěvek, nemůže se domáhati jeho vrácení, třebas byla nájemní smlouva pronajimatelem předčasně zrušena, bylo-li v nájemní smlouvě ustanoveno, že nájemce nemá nárok na vrácení stavebního příspěvku, ani kdyby byla nájemní smlouva pronajimatelem předčasně zrušena pro nesplnění závazků převzatých nájemcem ve smlouvě.
(Rozh. ze dne 15. května 1930, Rv I. 770/30.)
*
Uveřejněno: sb. nejv. soudu civ. čís. 9951.
Vymáhající věřitel, zabavivší společenský podíl komplementáře komanditní společnosti, jest oprávněn vypověděti společenskou smlouvu za povinného. Povinný nemůže se s ostatními společníky shodnouti na disoluci a na vypořádání, jímž by se dotkl práv vymáhajícího věřitele a zkrátiti tak jeho nárok na to, co přísluší povinnému buď následkem likvidace nebo usneseného snad vyloučení.
K platnosti výpovědi smlouvy komanditní společnosti se vyhledává, by byla řízena na všechny ostatní společníky (komplementáře i komanditisty). Pro výpověď není zákonem předepsána forma, stačí dopis i na společnost, jen když se všichni společníci následkem tohoto dopisu o výpovědi dozví nebo alespoň podle okolností musí dověděti.
(Rozh. ze dne 31. května 1930, R I. 268/30.)
*
Uveřejněno: Právník z r. 1931 str. 210.
Právo na zrušení spoluvlastnictví může spoluvlastník uplatniti kdykoliv a bez ohledu na prospěch či škodu ostatních spoluvlastníků. Žádost za naturální rozdělení věci je však zamítnouti, nelze-li věc rozděliti vůbec nebo bez značného znehodnocení a žádá-li aspoň jeden spoluvlastník, aby věc byla prodána v soudní dražbě. Mimo to budiž rozdělení odloženo, předejde-li se tím škodě, ke které by musilo dojíti, kdyby věc byla rozdělena okamžitě a v nevhodnou dobu. Zájmy sousedů jsou při zrušení spoluvlastnictví zcela lhostejné.
(Rozh. ze dne 9. ledna 1931, Rv II. 892/29.)

Citace:

Soubor legislativy a judikatury. Oddělení judiciální.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1932, svazek/ročník 14, číslo/sešit 1, s. 12-14.