Č. 3450.

Administrativní řízení: Rekurs proti rozhodnutí Sboru hl. m. Prahy pro vyřizování stížností jest podán včas, když v rekursní lhůtě došel buď do podatelny jmenovaného sboru nebo do podatelny správní komise hl. m. Prahy.
(Nález ze dne 5. dubna 1924 č. 5793.) Prejudikatura: Boh. 2993 adm.
Věc: Miloš H. na Král. Vinohradech (adv. Dr. Viktor Říha z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o včasnost rekursu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Usnesením užší správní komise hlav. m. Prahy z 10. února 1922 resp. ze 7. dubna 1922 zamítnuta žádost st-lova za prominutí náhrady částky přeplacené při výplatě mezd. Odvolání jeho z usnesení toho podané bylo zamítnuto in merito rozhodnutím stížnostního sboru z 20. září 1922, které mu doručeno 4. října 1922. Do tohoto rozhodnutí jmenovaný podal rekurs k zsv, který byl presentován v podatelně hlavního města Prahy dne 18. října 1922.
Presidium Ústřední správní komise hl. m. Prahy předložilo rekurs zsv-u, který jej zaslal sboru pro vyřizování stížností, kde měl dle názoru zsv-u býti podán, do jehož podatelny došel dne 3. března 1923. Nař. rozhodnutím z 6. dubna 1923 pak zsv rekurs ten odmítl jako opožděný, poněvadž nebyl podán na příslušném místě a nebyla st-lem zachována nepřestupná 14denní odvolací lhůta, vytčená v § 77 zák. o okr. zast. platící analogicky ve smyslu § 12 zák. 116/20, pro rekursy do rozhodnutí Sboru pro vyřizování stížností, jemuž náleží ve funkci 2. instance rozhodovati o rekursech podávaných proti usnesení užší správní komise pražské.
Uvažuje o stížnosti podané na toto rozhodnutí nss setrval na právním názoru vysloveném a blíže odůvodněném v nál. Boh. 2993 adm., dle něhož rekurs proti rozhodnutí Sboru pro vyřizování stížností dlužno pokládati za podaný včas, když v rekursní lhůtě došel buď do podatelny jmenovaného sboru či do podatelny správní komise hl. m. Prahy.
Ježto v daném případě rozhodnutí stížnostního sboru jak nesporno, bylo st-li doručeno 4. října 1922, a rekurs proti němu došel do podatelny správní komise 18. října 1922, tedy ještě ve lhůtě, sluší je dle hořejšího názoru pokládati za podaný včas, a byl proto žal. úřad povinen vyříditi jej meritorně. Ježto tak učiniti popřel, vycházeje z mylného právního názoru, slušelo nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 3450. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 977-978.