Čís. 7255.

Rekurs je přípustným (§ 65 ex. ř., § 126 kn. zák.) toliko proti soudnímu usnesení, nikoliv proti provedení záznamů (zápisů) podle §§ 1, 2
Civilní rozhodnutí IX. 80 — Čís. 7256 —
1266
a 8 výk. instr. ze due 12. ledna 1872, čís. 5 ř. zák. a §§ 66, 76 jed. ř. a proti výkonu povoleného knihovního zápisu podle § 103 knih. zák.
(Rozh. ze dne 17. srpna 1927, R II 279/27.)
Rekursní soud odmítl rekurs v exekuční věci. Důvody: Podle § 65 ex. ř. a § 126 knih. zák. jest rekurs přípustným jenom proti usnesení soudu. Vymáhající věřitel nestěžuje si však dle obsahu rekursu do rozhodnutí soudu, nýbrž proti tomu, že při knihovním záznamu práva zástavního pro jeho pohledávku bylo v pozemkové knize poznamenáno »současně s č. d. 2187/27, 2188/27 a 2189/27«. Stížnost směřuje tudíž proti úkonu podle § 103 knih. zák. § 8 instr. ku knihovnímu zákonu a § 66 j. ř., jenž nespadá do působnosti soudce a též nebyl nařízen napadeným usnesením.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Lze odkázati na správné důvody napadeného usnesení. Jest ovšem jasno, čeho se domáhá stěžovatel, ale, je-li jemu lhostejno, v jaké formě se dožaduje nápravy, nemůže to býti lhostejným při vyřízení prostředku, jehož použil ke zjednání nápravy. Jak podle § 65 ex. ř., tak i podle § 126 kn. z. jest rekurs připuštěn toliko proti soudnímu usnesení. Že by usnesení soudu, jímž byla vyřízena stěžovatelova žádost, bylo nesprávným, se netvrdí, stížnost týkala se, jak správně uvedeno v napadeném usnesení, toliko provedení záznamů (zápisů) nařízených podle § 1, 2 a 8 výk. instr. ze dne 12. ledna 1872, čís. 5 ř. zák. a § 66 a 76 jed. řádu a výkonu povoleného knihovního zápisu podle § 103 kn. zák. Jest proto nesprávným stěžovatelovo tvrzení, že poznámka současnosti na jeho žádosti a při zápisu v pozemkové knize se provádí jen na základě soudního rozhodnutí, an sám přiznává, že v usnesení není o ní řeči. Právem byla stížnost rekursním soudem odmítnuta jako nepřípustná, neboť nápravy nesprávnosti, která se podle jeho tvrzení stala, musí se dožadovati jiným způsobem. Nelze proto vyhověti jeho rekursu do odmítnutí stížnosti, jež se stalo právem.

Citace:

Čís. 7255. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1291-1292.