Čís. 9692.


Exekuci pro dlužné příspěvky okresní nemocenské pojišťovny lze odložiti.
(Rozh. ze dne 28. února 1930, R I 106/30).
Proti exekuci na základě vykonatelného výkazu nedoplatků okresní nemocenské pojišťovny podal dlužník žalobu, jíž se domáhal zrušení povolení exekuce, tvrdě, že jde o náhradní nárok pojišťovny podle § 246 zák. č. 221/24. K návrhu dlužníka povolil soud prvé stolice odklad exekuce, rekursní soud zamítl návrh na odklad exekuce.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu. Důvody:
Rekursní soud nepovolil odklad exekuce proto, že podle jeho názoru nelze povoliti odklad u pohledávek nemocenské pojišťovny, ježto dobytí těchto pohledávek nemůže býti oddalováno, má-li pojišťovna dostáti svým povinnostem. S tímto důvodem rekursního soudu pro zamítnutí žádaného odkladu nelze souhlasiti. Podle § 175 zákona ze dne 9. října 1924 č. 221 sb. z. a n. jest platební výměr o pojistném vykonatelným již po uplynutí patnácti dnů od doručení a podle § 161 téhož zákona není povinnost platiti pojistné závislá na tom, že byl příspěvek vyměřen, že nabyl platební výměr právní moci. Tím však není řečeno, že exekuci pro dlužné příspěvky nelze odložiti a že odklad exekuce pro pohledávky nemocenské pojišťovny jest, jak za to má rekursní soud, vyloučen. Podle § 175 poslední odstavec zákona č. 221/24 v doslovu zákona ze dne 8. listopadu 1928 č. 184 sb. z. a n. povolují a vykonávají exekuci pro dlužné nemocenské pojistné soudy a platí tudíž pro exekuci exekuční řád, tudíž i jeho ustanovení o odkladu exekuce (§§ 42 a násl. ex. ř.). Odklad exekuce u příspěvků nemocenských nelze vyloučiti, uváží-li se, že ani u daní a u veřejných dávek, jimž jsou v mnohém nemocenské příspěvky na roveň postaveny, (srovnej na příklad § 173 zákona č. 221/24) a u nichž by se týmž, ba i větším právem mohlo říci, že přesné jejich plnění jest nutné hledíc k povinnostem a úkolům státu, není odklad vyloučen, naopak co se týče berní exekuce výslovně v § 358 a 360 zákona ze dne 15. června 1927 č. 76 sb. z. a n. připuštěn. V případě, o který jde, podal povinný proti exekuci, povolené proti němu na zákládě vykonatelného výkazu nedoplatku pojišťovně, žalobu, v níž tvrdí, že nejde o dlužné nemocenské příspěvky, nýbrž o náhradní nárok pojišťovny podle § 246 pojišťovacího zákona č. 221/24, takže prý pojišťovna výkaz nedoplatků vydati ani oprávněna nebyla, pokud se týče, že na základě dotyčného výkazu exekuci nebylo povoliti, a navrhuje na základě toho, by povolení exekuce bylo zrušeno. Touto žalobou, jejíž přípustnost v řízení o odkladu nelze řešiti, dán jest důvod pro odklad exekuce (§§ 39, 42 ex. ř.) a, co se týče dalšího předpokladu pro odložení exekuce, totiž hrozící neodvratitelné nebo těžko napravitelné újmy (§ 44 ex. ř.), jest splněn i tento předpoklad, neboť nařízena jest již dražba a mohlo by se státi, že by zabavené předměty byly prodány pod cenou (sb. n. s. 7842). Této újmy nevyváží povinnost pojišťovny podle § 174 zák. 221/24 vrátiti pojistné neprávem přijaté. Nepovolení odkladu rekursním soudem není opodstatněno.
Citace:
Čís. 9692.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 339-340.