NPD documents search: Váž. civ., 20 (1938)

Čís. 3891.

Formální předpisy §§ 140—142 tr. ř. nepřicházejí v úvahu, jde-li o domovní prohlídku zřízenci úřadu bezpečnosti podle druhého odst. § 141 tr. ř.
(Rozh. ze dne 6. června 1930, Zm I 366/30.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chrudimi ze dne 11. února 1930, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnosti obžalovaného, dovolávající se číselně důvodů zmatečnosti čís. 5 a 9 a) § 281 tr. ř. nelze přiznati úspěch. Zmatečnost podle čís. 5 § 281 tr. ř. spatřuje stížnost v tom, že rozsudek neuvažoval o tom, zda bylo při domovní prohlídce postupováno podle § 140—142 tr. ř., t. j. zda byl proveden předchozí výslech obžalovaného, zda byli účastníci prohlídky opatřeni písemným zmocněním a zda je obžalovanému ukázali, zda byl přibrán zapisovatel a dva svědci. O všem tom by musel soud uvažovati, kdyby šlo o domovní prohlídku, vykonanou soudem podle § 140 tr. ř., po případě i úředníkem soudu neb úředníkem úřadu bezpečnosti podle § 141 odst. 1 tr. ř. Jelikož tu šlo o domovní prohlídku zřízenci úřadu bezpečnosti podle odstavce 2 § 141 tr. ř., nemohou formality stížností zdůrazněné přijití v úvahu a nelze vytknouti rozsudku neúplnost, podmiňující jeho zmatečnost, když neuvažoval o skutečnostech pro posouzení případu nerozhodných.

Citace:

č. 3891. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 340-340.