Čís. 14470.

Ustanovení odst. 3. čl. XXXV zákona čís. 54/32 Sb. z. a n. o snížení odpočivných a zaopatřovacích požitků pozůstalých po bankovních zaměstnancích vztahuje se i na požitky, které byly smluveny mezi bankou a pozůstalými; netřeba, aby byly smluveny přímo mezi bankou a bankovním zaměstnancem.
Ustanovení odst. 3. čl. XXXV zák. čís. 54/32 Sb. z. a n. nedává bance právo, aby zcela zastavila odpočivné a zaopatřovací požitky pozůstalých, k jejichž placení se dobrovolně zavázala.
Měřítkem, do jaké míry mohou býti odpočivné a zaopatřovací požitky pozůstalých podle ustanovení odst. 3. čl. XXXV. zák. čís. 54/32 Sb. z. a n. sníženy, jsou odpočivné a zaopatřovací požitky podle právních předpisů o pensijním pojištění zaměstnanců bez ohledu na to, zda pozůstalý by měl nárok na důchod (rentu) pensijní podle předpisů o pensijním pojištění zaměstnanců, nebo jen na výplatu odbytného.
Nepřevyšuje-li výška odpočivných a zaopatřovacích požitků pozůstalých po bankovních zaměstnancích výšku odpočivných a zaopatřovacích požitků podle předpisů o pensijním pojištění zaměstnanců, není banka oprávněna je snížiti podle odst. 3. čl. XXXV. zák. čís. 54/32 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 21. června 1935, Rv III 35/35; důvody viz Úr. sb. čís. 2150.)

Citace:

Čís. 14470.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 525-525.