Č. 7148.


Domovské právo. — Řízení správní: O prejudicielním významu usnesení soudu o rozvodu manželství pro rozhodování úřadů správních o dom. příslušenosti.
(Nález ze dne 15. března 1928 č. 24113/27).
Věc: Obec K. proti zemské správě politické v Praze stran domovské příslušnosti Marie G.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Rozhodujíc spor mezi obcemi V. a K. o domovském právu Marie G., roz. D., manželky Josefa G., narozeného dne 31. července 1847 v K., vyslovila osp ve V. výměrem z 31. prosince 1921, že Marie G. přísluší do K. — — — — — —
Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání obce K. — — — —
Stížnost vytýká, že nař. rozhodnutí je založeno na zmatečném usne- sení okr. soudu ve V. ze 3. října 1899, kterým bylo manželství Josefa a Marie G. rozvedeno.
Kdyby uvedené usnesení soudní skutečně bylo zmatečné, bylo by zajisté nař. rozhodnutí založeno na řízení podstatně vadném, neboť správní úřad může pravoplatné rozhodnutí o prejudicielní otázce cizího oboru položití za základ rozřešení poměru tím podmíněného jen tenkráte, jestliže toto rozhodnutí je způsobilé tvořiti praejudicium ve sporu, který se projednává před úřadem správním. Této způsobilosti se naprosto nedostává zmatečnému rozhodnutí, tedy rozhodnutí, jež by bylo vydáno úřadem absolutně nepříslušným, neboť takové rozhodnutí není vůbec s to, aby založilo nějaké právní účinky, takže po právu jakoby neexistovalo. K takové zmatečnosti musil by úřad správní hleděti z úřední povinnosti.
V konkrétním případě musil úřad, dříve než přikročil k řešení otázky dom. příslušnosti Marie G., zjistiti, zdali manželství, ve které jmenovaná vstoupila r. 1891 s Josefem G., bylo soudně rozvedeno. O této otázce bylo tu usnesení okr. soudu ve V. ze 3. října 1899, tedy soudu, který byl podle § 114 jur. normy věcně i místně příslušným povoliti dobrovolný rozvod v konkrétním případě. Ale pak žal. úřad byl nejen oprávněn, nýbrž i — jak tomu nasvědčuje ustanovení § 37 dom. zák. č. 105/63 ř. z. — povinen položiti pravoplatné usnesení soudní o otázce práva občanského za základ řešení poměru tím podmíněného, aniž mohl toto usnesení soudní věcně přezkoumati a hledětí k okolnostem stěžující si obcí proti onomu soudnímu výroku k platnosti přiváděným, poněvadž okolnosti ty jsou pro platnost a závaznost tohoto výroku s hlediska správního bez významu. — — — —
Citace:
č. 7148. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 425-426.