Čís. 7974Soud v historických zemích, jenž povolil rodičům dobrovolný rozvod manželství od stolu a lože a zahájil opatrovnictví nad nezl. dítětem, schváliv mocí opatrovnického úřadu úmluvu rodičů o výchově a výživě dítěte, ačkoliv otec již tehdy bydlil na Slovensku, jest i nadále příslušným soudem opatrovnickým, měl-li otec poslední bydliště v historických zemích v jeho obvodu.(Rozh. ze dne 19. dubna 1928, Nd I 173/28.)Nejvyšší soud rozhodl záporný spor o příslušnost mezi okresním soudem v Benešově u Prahy a poručenským úřadem prvé stolice v Rahově na Podkarpatské Rusi v ten rozum, že jest příslušným okresní soud v Benešove u Prahy.Důvody:Nezletilý syn rozloučených manželů bydlí u matky na Kr. Vinohradech, kdežto jeho manželský otec bydlí v Jasině na Podkarpatské Rusi. Okresní soud v Benešově, který povolil rodičům dobrovolný rozvod manželství, zahájil již roku 1919 opatrovnictví nad nezletilým dítětem, schváliv mocí opatrovnického úřadu úmluvu rodičů o výchově a výživě dítěte (§§ 105 poslední věta a 142 obč. zák.) a předsevzav i po té ještě různé úkony opatrovnické, ačkoliv již tehdy bydlel otec v Čopu na Slovensku a matka s dítětem na Král. Vinohradech. Přes to byl zmíněný okresní soud místně příslušným soudem opatrovnickým, protože podle spisů měl otec poslední bydliště v historických zemích Československé republiky v Čerčanech (§ 109 odstavec první, věta druhá j. n.). Následkem toho trvá podle § 29 j. n. příslušnost okresního soudu v Benešově i nadále a neprávem tento soud odpírá rozhodnutí o návrhu matky, by otec byl přidržen k placení výživného pro dítě. Poručenský úřad prvé stolice v Rahově není příslušným, protože podle § 1 zák. ze dne 20. prosince 1922, čís. 391 sb. z. a n. neurčuje se tam místní příslušnost ve věcech poručenských (opatrovnických) obecným soudem, nýbrž bydlištěm, nebo pobytem, nebo posledním bydlištěm poručencovým (opatrovancovým). Tím ovšem není vyloučeno, by opatrovnický soud nepřenesl podle § 111 j. n. svou příslušnost na jiný soud, v jehož obvodu opatrovanec bydlí.