Příslušnost pro spory ze smluv o ,,propachtování kamenného lomu.“

Manželé K-ovi navrhli v žalobě podané u okr. soudu v Jablunkově, by žalovaný H. K. byl odsouzen ukončiti ve lhůtě soudem stanovené těžbu propachtovaného kamenného lomu a vrátiti žalobcům objekt pachtovaný.
Žalovaný H. K. (bytem v M. Ostravě) namítl místní nepříslušnost soudu v Jablunkově.
I. stolice námitce té vyhověla a žalobu odmítla s tím odůvodněním, že dle přednesení stran nejedná se o smlouvu pachtovní ve smyslu § 1090. obč. z., nýbrž o jiný poměr obligační, že neplatí tudíž pro uvedený spor předpis §§ 49. č. 5 a 83 j. n.
Soud rekursní námitce té nevyhověl a nařídil procesnímu soudu projednání a rozhodnutí věci.
Důvody:
První instance odmítla svou příslušnost poukazem k té okolnosti, že ujednání, jež tvoří podklad tohoto sporu, není smlouvou pachtovní dle § 1090. obč. z. Tomuto názoru rekursní soud nepřisvědčuje. Zmíněná smlouva má všechny známky smlouvy pachtovní. Okolnost, že poskytnuté užívání spočívá v daném případě v těžbě kamene, nemění ničeho na věci, poněvadž kamenný lom může býti užíván právě jen tímto způsobem; dobývání kamene jest právě braním požitků propachtované věci. O spotřebování věci nemůže býti žádné řeči, poněvadž pozemek i po skončení těžby trvá dále a toliko v jeho zevnějším vzezření nastanou změny. Příslušnost dovolaného soudu jest tudíž dána dle §. 49. č. 5 a 83 j. n.
Nejvyšší soud vyhověl rev. rekursu žalovaného a obnovil usnesení první stolice.
Důvody:
Názor odvolacího soudu je právně mylný. Nerozhodno jest, že strany samy příslušné ujednání označily jako smlouvu pachtovní; rozhodující jest podstata smlouvy a její obsah; smlouvu nutno posuzovati dle oněch zákonných ustanovení, jež odpovídají její podstatě.
Přihlédne-li se k obsahu smlouvy, nutno přisvědčiti prvnímu soudci, že nejedná se zde o smlouvu pachtovní, nýbrž o jiný obligační poměr; předmětem jeho není pouhé užívání nespotřebitelného pozemku, resp. užívání beze změny substance; naopak předmětem jest dobývání kamene, pokud uvnitř leží a k těžbě se hodí; toto předpokládá změnu substance odnímáním její části, tudíž částečnou spotřebu věci domněle propachtované. Nedostává se zde náležitostí podstatných dle § 1090. obč. z. Není-li však prokázán poměr pachtovní, nedostává se také podmínek pro příslušnost dovolaného soudu dle § 49. č. 5 j. n.; poněvadž jedná se o poměr obligační, není příslušnost ta ani § 84. j. n. prokázána.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1911 R III 1417/11 - .)
J. Valeček.

Citace:

Čís. 15060.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 349-350.