Čís. 15260.


Nelze povoliti vyklizení ideální části nemovitosti.

(Rozh. ze dne 5. června 1936, R I 537/36.)
Vydražitelé, jimž byla ideální část nemovitosti pravoplatně přiklepnuta, navrhli podle § 349 ex. ř. vyklizení obytných místností obývaných odpůrci na vydražené nemovitosti. Prvý soud návrh zamítl. Odvolací soud uznal podle návrhu. Důvody: Prvý soud odmítl návrh vydražitelů proto, že povinnou jest považovati podle výsledků šetření za nájemnici ve vydraženém domě. Povinností soudu nebylo zkoumati a konati šetření ve směrech výše naznačených po té, kdy vydražitelé podali návrh podle § 349 ex. ř. na vyklizení a předání místností dlužnicí dosud ve vydraženém domě obývaných. Podle odstavce 6 soudně schválených dražebních podmínek mají býti vydražiteli odevzdány nemovitosti a prodané příslušenství, jakmile splní všechny dražební podmínky. Podle obsahu exekučních spisů vydražitelé splnili veškeré dražební podmínky, jest tedy jejich nárok na odevzdání vydražených nemovitostí ve smyslu § 156, odst. 2 ex. ř. a provedení tohoto odevzdání podle § 349 ex. ř. opodstatněn. Skutečnost povinnou stranou tvrzená, že, pokud byla 11/480 spoluvlastnicí vydraženého domu, stěžovatelé s ní sjednali nájemní smlouvu o místnostech jí obývaných, takže jest prý nájemnicí a že vztahuje se na ni ochrana nájemníků, nelze bráti v úvahu a otázku tu řešiti v exekučním řízení, jak učinil prvý soud pro předpis § 156, odst. 1 ex. ř., podle kterého příklepem přechází vlastnictví vydražené nemovitosti na vydražitele, bez ohledu k tomu, kdo byl dosud vlastníkem, zvláště byl-li to dlužník.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu. Důvody:
Předpis § 156, odst. 2 ex. ř. o odevzdání nemovitosti vydražiteli podle ustanovení § 349 ex. ř. vztahuje se jen na poměr vydražitele k povinnému, proti němuž bylo exekuční řízení provedeno a jenž byl vlastníkem vydražené nemovitosti, kterou dobrovolně nevyklidil. Ale podle předpisů §§ 156, odst. 2, 238 a 349 ex. ř. mohli by v souzeném případě vydražitelé požadovati jediné vyklizení ideálních 11/480 vydražené nemovitosti. Protože však nelze užívati bytu v ideálních jedenácti čtyřistaosmdesátinách, ani byt z jedenácti čtyřiaosmdesátin ideálních vykliditi, nemají vymáhající věřitelé stran svých ideálních zmíněné nemovitosti, jež nebyly předmětem nucené dražby, exekučního titulu proti povinné k jich vyklizení, a proto právem první soud, když vydražitelé učinili návrh na exekuční vyklizení vydražené nemovitosti podle § 349 ex. ř., zkoumal podle § 7 ex. ř., zda tomuto návrhu svědčí platný titul exekuční, a neshledav jej, návrh onen zamítl.
Citace:
Čís. 15260.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 644-645.