NPD documents search: Váž. tr., 17 (1935)

Čís. 2506.

Železniční dopravní řád.
O tom, zda odesílatel je povinen zaplatiti přirážky k dovoznému, rozhoduje skutečná povaha zboží, nikoliv účel, k němuž bylo snad určeno. Lhostejno, zda odesílatel má vinu na nesprávné deklaraci. Byla-li zásilka z části balena, z části nebalena, jest počítati dovozné dle sazby pro zboží balené.

(Rozh. ze dne 17. dubna 1923, Rv I 1140/22.)
Žalovaná firma zaslala drahou 394 balíků zboží, jež označila jako papír na stoupy. Na základě tohoto údaje bylo jí vyměřeno dovozné, část balíku byla zaslána zabalena, část pouze svázána. Ježto však šlo vlastně o odpadky papírového tkaniva, domáhal se železniční erár doplacení dovozného za papírové tkanivo balené s dovozní přirážkou. Procesní soud prvé stolice přisoudil žalobci ze zažalovaných 2075 K 45 h původně pouze 384 K 80 h, odvolací soud k odvolání žalobce rozsudek zrušil a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl. Důvody: Přiznávaje rozdíl dopravného 384 Kč 80 h vycházel prvý soud z názoru, že jde o papírovou tkáň nezabalenou, avšak svázanou, v kterémž případě ovšem činí dovozné dle tarifových tříd I-II-II. tuto částku. Dle udání žaloby, jež souhlasí s obsahem nákladního listu, byla však část zboží nezabalena, svázána, ostatek (128 balíků) byl zabalen v balících. Kolik vážily tyto dvě částky, není viděti ani z nákladního listu, ani to nebylo jinak zjištěno. Je-li papírové tkanivo zabaleno, platí dle železničního tarifu pro zboží dílu I. odd. В tarifní třída I-I-I, a odpovídalo by to tarifní sazbě 1693 Kč 80 h. Poněvadž dosud nebyla zjištěna váha nezabalené části, není v tomto případě podkladu ku zjištění sazby dopravní. Prvý soud však posoudil věc nesprávně i po právní stránce, vysloviv názor, že žalovaná strana není povinna, by zaplatila přirážky dopravného dle §u 60 b) žel. dopr. ř., poněvadž železniční správa, sníživši dopravné, dala na jevo, že nenamítá ničeho proti označeni zboží v nákladním listě. Pro otázku, zda má býti dopravné doplaceno a zapravena býti přirážka dopravní, je rozhodna dle §u 70 a 60 b) žel. dopr. ř. pouze okolnost, byl-li nesprávně udán obsah zásilky, nikterak nerozhoduje, je-li zde vina na straně deklarantově. Rovněž není rozhodno, byl-li orgán železniční správy téhož mylného názoru, jako deklarující strana. Deklarující strana jest povinna přes mylné snížení dopravní sazby inspektorem H-em nahraditi nejen rozdíl v dopravném, nýbrž i zapraviti dopravní přirážku dle § 60 b) žel. dopr. ř. Poněvadž však základy pro vyměření nejsou ještě zjištěny, bylo dle §u 496 čís. 3 c. ř. s. rozsudek prvého soudu zrušiti. Procesní soud prvé stolice přisoudil pak žalobci vše, oč bylo žalováno. Odvolací soud rozsudek potvrdil. Důvody: Pokud bylo uznáno, že žalovaná jest zásadně povinna, doplatiti za nesprávně označenou zásilku a zaplatiti na dopravní přirážce dvojnásobný dopravní rozdíl poukazuje se na odůvodnění zdejšího zrušovacího usnesení. Zaslané zboží nebylo správně deklarováno a bylo je označiti nikoli jako papír (do stoupy) nýbrž jako odpadky papírového tkaniva; poněvadž není pro odpadky papírového tkaniva předepsán zvláštní tarit, jest podle položky A 1 poznámky k třídění zboží společného železničního nákladního tarifu díl 1. odst. B. tyto odpadky jako papírové tkanivo tarifovati a počítati jest papírové tkanivo nezabalené, ale svázané podle pol. P 1-e podle třídy I-II-II, zabalené papírové tkanivo pak podle třídy I-I-I. Zásilka nebyla nebalena, nýbrž díl (přibližně 1/3) v balících zabalen, avšak váha nezabalené části nebyla udána a také nebyla od dráhy zjištěna. Znalec podal v tom směru posudek, že když tvrzení žalobce uznají se za správná, také výpočet dovozného (I-I-I) a přirážky jest správným.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání mimo jiné z těchto
důvodů:

Po právní stránce dodává se k důvodům napadeného rozsudku jen ještě toto: Pro otázku, zda je žalovaná jakožto odesílatelka povinna zaplatiti přirážky k dovoznému, nemá dle jasného doslovu §u 60 (1) žel. dopr. ř. významu, zda žalovaná zavinila, že obsah zásilky byl nesprávně udán, nýbrž stačí pouhá skutečnost, že se tak stalo. Rozhoduje dále skutečná povaha zboží, nikoliv účel, k němuž bylo snad určeno, ježto by jinak bylo snadno obcházeti ustanovení tarifu předstíráním jiného účelu, než toho, jemuž zboží dle své povahy obyčejně slouží. Že byla výpočtu dovozného a přirážky k dovoznému za celou, z části balenou, z části nebalenou zásilku právem za základ položena vyšší třída, platná pro zboží balené, plyne z ustanovení §u 60 (1) b) žel. dopr. ř. a z všeobecných ustanovení А) I. h) 2 a 3 železničního tarifu nákladního, díl I. oddělení В z roku 1918. Pokud konečně dovolatelka vytýká, že si nižší soudy nepovšimly ustanovení dir. knihy I. odd. A §§ 58 a 60, že žel. dopr. ř., § 60 stačí připomenouti, že skutkové předpoklady tohoto ustanovení nebyly nikterak zjištěny.

Citace:

Rozhodnutí č. 2506. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 649-651.