Čís. 3449.O nároku manžela, by se manželka vrátila do společné domácnosti (§ 92 obč. zák.), jest rozhodovati sporem, pro nějž jest věcně příslušným sborový soud prvé stolice (§ 50 čís. 3 j. n.).(Rozh. ze dne 29. ledna 1924, R II 18/24.)O návrhu manžela, by okresní soud uložil v nesporném řízení jeho manželce, vrátiti se do společné domácnosti, rozhodl soud prvé stolice ve věci samé. Rekursní soud odmítl navrhovatelovu stížnost pro opozděnost.Nejvyšší soud zrušil usnesení nižších soudů i s předchozím řízením pro zmatečnost a odkázal návrh manželův na pořad práva.Důvody:Povinnost manželky, sledovati manžela do jeho bydliště (§ 92 obč. zák.), náleží k ryze soukromoprávním účinkům manželství, které manželé vzájemnou dohodou mohou dle své vůle upraviti, takže není důvodu, proč by soudy v této příčině samy od sebe zakročovaly, řízení prováděly nebo té neb oné straně zvláštní ochranu poskytovaly. Vzejde-li mezi manželi spor o návrat do manželského společenství, přísluší rozhodovati o něm dle §u 50 čís. 3 j. n. výhradně sborovému soudu první stolice a to v řízení sporném, neboť není zákonného předpisu, který by věc přikazoval řízení nespornému. To plyne také z §§ 381 čís. 8 a 378 ex. ř., podle nichž lze takové nároky vyříditi prozatímním opatřením, ale jen za předpokladu, že byla již nebo bude podána řádná žaloba. Návrh manžela, aby jeho manželce bylo okresním soudem v řízení nesporném uloženo, vrátiti se do manželova bytu, jest dle zákona nepřípustným a měl býti hned odmítnut, provedené řízení i rozhodnutí okresního i rekursního soudu jsou zmatečná, pročež musilo býti dle §u 42 odstavec prvý a třetí j. n. uznáno, jak se stalo.