NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Č. 10346.

Policejní právo (Slovensko): Úřad může straně zbrojní list — jí vydaný — odejmouti, vyjde-li dodatečně najevo, že držitel zbrojního listu byl odsouzen pro přečin proti tělesné bezpečnosti.
(Nález ze dne 14. února 1933 č. 2104.)
Věc: Josef H. v R. proti zemskému úřadu v Bratislavě o zbrojní pas.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem policejního komisařství v Rožnově z 13. června 1930 byl st-li na základě §§ 4 a 5 župního statutu č. 287/1911, resp. 2/1922 odebrán zbrojní list, vydaný mu pod č. 5898/27 ev. 97/27, a to z těchto důvodů: Provedeným šetřením bylo dodatečně zjištěno, že se st-l dopustil před několika lety těžkého ublížení na těle se zbraní, pro které byl podle vlastního doznání potrestán trestem na svobodě. Dále bylo zjištěno, že byl r. 1925 potrestán okresním soudem v Rožnově opět pro zločin proti lidskému životu, jehož se dopustil z rozčilení. Poněvadž zbrojní list muže býti vydán jen osobě naprosto spolehlivé a zachovalé, čehož v tomto případě není, a st-l nemůže poskytnouti úřadu zámku do budoucnosti, neboť jest osobou velmi nervosní, povahy snadno vznětlivé a náchylné k hádkám, bylo třeba naříditi, aby mu byl zbrojní pas odebrán.
Výměr ten byl nař. rozhodnutím potvrzen v podstatě v úvaze, že u st-le se vyskytly překážky uvedené v § 4 statutu bývalé župy Podtatranské č. 20275/26, kdy policejní úřad I. stolice má právo vydané povolení k držení zbraně vžiti zpět. Současně vysloveno, že výměr I. stolice, pokud se odvolává na starý župní statut č. 287/1911, se mění v tom smyslu, že nařízení o odebrání zbrojního pasu st-li se stalo podle §§ 8, resp. 4 žup. statutu býv. župy XIX. Podtatranské č. 20275/26.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
Podle § 7 statutu býv. župy Podtatranské č. 20275/1926, uveřejněného v Úředních novinách této župy z 25. listopadu 1926 č. 44 a 45, povolí policejní úřad 1. stolice držení zbraně jen tehdy, jestliže důkladným šetřením zjistí, že zbraň jest potřebná a není tu překážek z ohledu veřejné bezpečnosti: O vydání neb nevydání tohoto povolení rozhoduje úřad — jak se stanoví v posledním odstavci zmíněného paragrafu — podle volného uvážení. Podle § 4 zmíněného statutu povolení k držení zbraně není možno vydati osobám, které: a) nedosáhly 21. roku života, b) byly pravoplatně odsouzeny pro násilí proti úřadům anebo soukromým osobám, pro zločiny a přečiny proti lidskému životu a tělesné bezpečnosti spáchané, dále pro loupež, vyděračství a krádež, c) byly pravoplatně odsouzeny pro pytláctví, d) byly odsouzeny pro přestupek spáchaný se zbraní, e) jsou duševně zaostalé, obmezené, f) jsou známí alkoholici, g) jsou tuláci, h) kteří se štítí práce (povaleči), i) které jsou i z jiných důvodů z ohledu veřejné bezpečnosti nespolehlivé. Od překážek stanovených pod bodem a) a d) může zemský úřad osvoboditi. V případě, že by důvody a okolnosti, na základě kterých bylo povolení vydáno, přestaly, anebo jestliže by se vyskytly překážky, uvedené v § 4 cit. statutu, má policejní úřad I. stolice — jak se ustanovuje v § 8 tohoto statutu — právo povolení vzíti zpět. Z těchto ustanovení plyne, že úřad může vydati povolení k držení zbraně jen osobám s hlediska veřejné bezpečnosti nezávadným a že udělené povolení může vžiti zpět nejen tehdy, jestliže důvody a okolnosti, na základě kterých bylo vydáno, přestaly, tedy zajisté i tehdy, jestliže osoba, jíž zbrojní list byl vydán, byla po vydání tohoto povolení odsouzena pro některý z trestných činů uvedených v § 4 lit. b) cit. statutu, ale i tehdy, zjistí-li se dodatečně, že povolení bylo vydáno osobě, které vůbec vydáno býti nesmělo, že tedy některá překážka stanovená v cit. § 4 zůstala úřadu utajena a vyšla najevo dodatečně.
Podle toho nesmí býti zbrojní pas vydán ani osobě, jež byla pravoplatně odsouzena pro přečin proti tělesné bezpečnosti, a vyjde-li najevo, že osobě pro takovýto přečin pravoplatně odsouzené byl zbrojní pas vydán, jest státní úřad policejní I. stolice oprávněn zbrojní pas vzíti zpět. V konkrétním případě jest nesporno, že st-l byl v r. 1925 pravoplatně odsouzen pro přečin lehkého ublížení na těle podle § 301 trest. zák. Pravoplatné odsouzení pro tento přečin proti tělesné bezpečnosti bylo podle toho, co bylo uvedeno shora, zákonnou překážkou, aby st-li byl zbrojní pas vydán, a opravňovalo státní úřad policejní I. stolice, aby zbrojní pas st-li již vydaný vzal zpět. Na tomto oprávnění úřadu nemohlo se nic změniti tím, že st-l nespáchal zmíněného přečinu se zbraní v ruce, že při výměře trestu byla jeho zachovalost a jeho rozčilení uznány za okolnosti polehčující a že od r. 1925 se choval řádně a potrestán nebyl, neboť všechny tyto okolnosti jsou podle cit. znění statutu býv. župy Podtatranské č. 20275/1926 pro oprávnění úřadu odníti st-li zbrojní pas právně nerozhodné. I když jest tedy pravda, že st-l přečin lehkého ublížení na těle podle § 301 cit. trest. zákona nespáchal se zbraní v ruce, že jeho zachovalost a rozčilení byly při výměře trestu uznány za polehčující okolnosti a že od r. 1925 nebyl potrestán a choval se řádně, bylo jeho pravoplatné odsouzení pro zmíněný přečin proti tělesné bezpečnosti dostatečným důvodem, aby mu byl zbrojní pas odňat.
Za tohoto stavu věci musila býti jeho stížnost zamítnuta, aniž bylo třeba vejíti na námitky obracející se proti ostatním důvodům úřadem uvedeným, neboť — i kdyby bylo možno jim přisvědčiti — nebylo by lze nař. rozhodnutí zrušiti, ježto — jak uvedeno — jest podle zákona již dostatečně opřeno o pravoplatné odsouzení st-le pro přečin lehkého ublížení na těle podle § 301 tr. z.

Citace:

č. 10346. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 476-478.