NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 1

Čís. 1481.

Společnost s r. o. nemá, pokud nebyla zapsána do rejstříku, procesní způsobilosti.
(Rozh. ze dne 14. února 1922, R I 108/22.)
Procesní soud prvé stolice rozhodl věcně o žalobě, vznesené neprotokolovanou dosud společností s r. o. Odvolací soud zrušil sám od sebe napadený rozsudek i s předchozím řízením a žalobu odmítl. Důvody: Napadený rozsudek a řízení jemu předcházevší nemůže obstáti před zákonem, trpíc vadou, jež zakládá zmatečnost celého řízení, a jež, jsouc nezhojitelná, nedá se odstraniti. Na soudě může totiž žalovati a býti žalován pouze ten, kdo má procesní způsobilost (§ 1 c. ř. s.), ta však nevyhnutelně předpokládá, že dotyčná osoba — ať fysická nebo právnická — je vybavena právní osobností, t. j. může býti nositelem práv a závazků (§ 19 obč. zák.). Osobám, jež nemohou ani nabýti práv, ani vejíti v závazky, způsobilost procesní naprosto schází. K těmto osobám náleží žalující společnost, poněvadž, jak nesporno, se utvořila v základě smlouvy jako společnost s ručením obmezeným ve smyslu zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák., do rejstříku společnostního však dosud zapsána není, následkem toho jako taková jí není (§ 2 čís. 2 zák. ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák.) a schází jí proto právní osobnost a v důsledku toho i způsobilost procesní. Nedostatek procesní způsobilosti lze sice odstraniti u osob, jež mají právní osobnost a jimž jen schází způsobilost procesní, nelze jej však odstraniti u osob, které, jako tomu jest v tomto případě, nemohou nabýti práv ani vcházeti v právní závazky, neboť osob takových tu právně vůbec není. Žalobkyně, jsouc si dobře vědoma následků ustanoveni § 2 čís. 2 zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák., snaží se proniknouti s náhledem, že jest aspoň společností ve smyslu ustanovení § 1175 obč. zák. Žalobkyni sluší dáti za pravdu v tom, že členově společnosti s ručením omezeným, dokud společnost jako taková není zapsána do rejstříku společnostního, mohou tvořiti společnost dle § 1175 obč. zák., jenže žalobkyně při tom přehlíží, že to jest společnost jednotlivých osob, ohledně níž občanský zákon nepřipouští, aby vedla firmu, jako tomu jest zde, kde žalobkyně vede označení »X...« a aby jako taková žalovala; jako žalobci mohou v případě takovém vystoupiti pouze její členové pod vlastními jmény.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Výtka, že soud druhé stolice neodvodil příslušných důsledků právních ze svého názoru, že členové zamýšlené společnosti tvoří společnost podle § 1175 obč. zák., není odůvodněna. Žaloba byla podána společností s ručením obm., pokud se týče touto neprotokolovanou společností, zastoupenou svými společníky. Jako žalobci nevystupují tedy členové společnosti založené podle občanského zákona, nýbrž společnost obchodní, která však před zápisem do obchodního rejstříku podle § 2 odstavec druhý zák. o společnostech s r. o. neexistuje a nemůže tedy žalovati. Osoby, jednající před zápisem do rejstříku jménem společnosti, ručí podle téhož ustanovení osobně a mohou proto také jen osobně vystupovati. Jest sice správné, že může býti i pro společnost s r. o., dosud nezapsanou, jmění nabýváno, avšak toliko s účinkem ode dne jejího skutečného vzniku, t. j. zápisu do obchodního rejstříku, který dosud proveden nebyl.

Citace:

č. 1481. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 143-144.