Čís. 8892.

Exekuční prodej (§ 119 (1) konk. ř.) a rozvrh výtěžku za věci, náležející do úpadkové podstaty, děje se za úpadkového řízení v řízení exekučním s účinností proti všem súčastněným. Právní pořad může býti nastoupen jen, vznesl-li některý z oprávněných podle § 213 ex. ř. odpor, jehož vyřízení bylo v rozvrhovém řízení poukázáno na pořad práva. Byla-li podána žaloba o plnění mimo rámec exekučního řízení, jest ji odmítnouti pro nepřípustnost pořadu práva.
(Rozh. ze dne 19. dubna 1929, Rv II 597/28.)
Žalobkyně žalovala správce úpadkové podstaty dlužníkovy o zjištění, že jí přísluší jako zástavní věřitelce právo na oddělené uspokojení z úpadkové podstaty a z výtěžku předmětů, na kterých nabyla soudcovského zástavního práva až do výše 5 000 Kč, že žalovaný jest povinen to uznati a vyplatiti žalobkyni z úpadkové podstaty 5 000 Kč. Procesní soud prvé stolice žalobu pro tentokráte zamítl, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky nižších soudů i s předchozím řízením jako zmatečné a žalobu odmítl.
Důvody:
Nižší soudy rozhodly o věci nepatřící na pořad práva. Mají-li za úpadkového řízení věci náležející clo úpadkové podstaty prodány býti soudně (§ 119 (1) úp. ř.), vykoná prodej a rozvrh výtěžku mezi oddělné věřitele exekuční soud. Má tudíž pravdu odvolací soud, že rozdělení výtěžku státi se musí v řízení exekučním, v němž rozhodne exekuční soud s účinností proti všem súčastněným (tak také Bartsch-Pollak, Konkursordnung, 1927, § 119, pozn. 13 a Lehmann, Konkursordnung, 1916, str. 649), a že by právní pořad nastoupen bytí mohl jen, kdyby některý oprávněný byl podle § 213 ex. ř. vznesl odpor a vyřízení odporu bylo by v rozvrhovém usnesení odkázáno na pořad práva, a jest mu přisvědčiti i v tom, že žaloba potud odporuje předpisu § 231 ex. ř., pokud byla podána mimo rámec příslušného exekučního řízení. Ale z toho neplyne, že žaloba o plnění jest předčasná, jak mylně míní nižší soudy, a jde tu spíše o věc, jež vůbec nepatří na pořad práva, nýbrž může podle toho, co uvedeno, býti vyřízena výlučně jen v exekučním řízení (§ 51 ex. ř.) Slušelo proto v této příčině podle §§ 494 a 513 c. ř. s. k dovolání zrušiti rozsudky nižších soudů a řízení jim předcházející jako zmatečné podle § 477 čís. 6 c. ř. s. a žalobu zamítnouti.

Citace:

č. 8892. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 555-556.