Č. 3236.

Pozemková reforma: Ani předpisem § 35 zák. náhr. nestal se předpis čl. 63 mírové smlouvy Trianonské součástí vnitrostátního právního řádu.
(Nález ze dne 12. února 1924 č. 2436.)
Prejudikatura: Boh. 1079, 1883, 3105 a jiné.
Věc: Vdova Zoard O-ová a spol. (adv. Dr. Jindř. A. Vaniček z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o zábor nemovitostí, zamýšlené jich převzetí a výpověď z hospodaření na zabraných nemovitostech.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: —
St-lé namítají, že jsou maďarskými státními příslušníky a dle čl. 63 mírové smlouvy trianonské nemohou býti postiženi záborem.
Trianonská smlouva byla v rep. čsl. uzákoněna a nebyla žádným pozdějším zákonem derogována. Nutno tedy ustanovení její respektovati.
Námitka tato jest bezdůvodná. Již v četých svých nál. (srv. ku př. nál. Boh. 3105 adm.) vyslovil nss, že z mírových smluv samotných nemohou cizí státní příslušníci odvozovati pro sebe nárok, aby pozemkový majetek jejich sproštěn byl záboru, ježto mírové smlouvy, třeba uveřejněny byly ve sbírce zákonů a nařízení, nestaly se tím ještě pramenem práva vnitrostátního a základem nároků i povinností jednotlivých právních subjektů.
Na názoru tom trvá nss i nyní. Ustanovení mezinárodních smluv mohou arci nabýti i vnitrostátní závaznosti, byla-li jim vnitrostátní normou právní přiznána.
Při ústním líčení hájil zástupce stížnosti náhled, že dovolané ustanovení mírové smlouvy vskutku bylo za vnitrostátně závaznou právní normu uznáno, a to v § 35 zák. náhr., který nařizuje, že pokud tomu neodporují mírové smlouvy, uzavřené mocnostmi spojenými a přidruženými ve světové válce, neplatí pro majetek příslušníků nepřátelských států předpisy o poskytování náhrady za převzaté nemovitosti.
Ustanovení toto však neřeší otázku záboru majetku příslušníků nepřátelských států, nýbrž pouze otázku náhrady za majetek zabraný a plyne z něho pouze tolik, že i příslušníci těchto států mají za převzatý majetek obdržeti náhradu, jestliže převzetí jeho bez náhrady bylo by v rozporu s ustanovením smluv mírových.
Nemohou tedy st-lé z předpisu § 35 zák. náhr. dovozovati, že majetek jejich vůbec záboru nepodléhá. Norma o náhradě za převzatý majetek nemá však v daném případě významu, poněvadž o náhradě nař. rozhodnutí žádného výroku neobsahuje.
Jsou tedy obě stížnosti bezdůvodné a bylo je zamítnouti.

Citace:

č. 3236. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 563-563.