Č. 4853.

Vyvlastnění: Kdy je vyhověno předpisu § 4 odst. 2 zák. o stav. ruchu č. 35/1924, že jest k žádosti za vyvlastnění předložiti situační plánek?
(Nález ze dne 30. června 1925 č. 13036).
Věc: Michal Karel A. ve S. proti zemské právě politické v Praze o vyvlastnění pozemku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání st-lovo ohledně vyvlastnění části pozemků č. kat. . . ., patřících st-li, vysloveného osp-ou v Kolíně ve smyslu zák. z 25. ledna 1923 č. 35 Sb., prodlouženého zákonem ze 7. března 1924 č. 58 Sb., a vysloveno, že pro Václava S. se vyvlastňuje na stavbu obytného stavení se zámečnickou dílnou, stodůlky, chléva pro hovězí dobytek a menšího chléva pro drobné hospodářské zvířectvo, celková plocha ve výměře 976 m2, pro Františka V. na stavbu obytného stavení, stodůlky, chléva pro hovězí dobytek a menšího chléva pro drobné hospodářské zvířectvo celková plocha ve výměře 833 m2 a pro Vojtěcha Ch. na stavbu obytného stavení, kůlny a chléva pro vepřový dobytek plocha ve výměře 426 m2.
Stížnost podaná do tohoto rozhodnutí vytýká především, že žadatelé nepředložili při místním šetření ze dne 3. dubna 1924 vůbec žádné situační plány, nýbrž poukazovali na plány týkající se jiné vyvlastňovací záležitosti, při druhém šetření na místě ze dne 1. srpna 1924 předložili plány zákonu neodpovídající.
Podle odst. 2. § 4. cit. zák. jest k žádosti připojiti situační plánek stavby odborně zhotovený v příslušném katastrálním měřítku. Jest sice pravda, že při místním šetření ze 3. dubna 1924 nebyly předloženy situační plány stavby, ale při místním šetření z 1. srpna 1924 ustanoveném žal. úřadem k doplnění vyvlastňovacího řízení, předložili žadatelé situační plány na vyznačení stavebních míst, zhotovené v měřítku mapy katastrální v poměru 1 : 2880, vyhotovené dne 10. dubna 1924 úředně oprávněným civilním geometrem ing. Václavem Č. Do tohoto plánu byla zapsána ona část plochy, kterou žadatelé požadovali, a vyznačena poloha a rozměry staveb, které žadatelé zamýšleli postaviti na naznačených plochách. Tím vyhověli žadatelé požadavku zákona, ježto situačním plánem stavby jest rozuměti nástin, ze kterého by poloha stav. místa zamýšlené stavby jakož i rozměry stavby byly patrný (§31 č. 1. stav. řádu pro Čechy) a nebylo zapotřebí, aby bylo na plánku zvlášť vyznačeno, kolik z požadované výměry připadá na č. kat. ... a kolik na č. kat. ... a aby byly popsány poloha a rozměry vyvlastnčné plochy, jak stížnost míní. Že by žadatelé za vyvlastnění měli vedle plánu situčního předložiti ještě profil výškový, jak stížnost vytýká, nemá ve znění uvedeného ustanovení zákona žádné opory.
Oddělovací plánek, o kterém se zmiňuje nař. rozhodnutí, slouží ve smyslu odst. 6 § 5 zák. jako příloha vyvlastňovacího nálezu k přesnějšímu označení vyvlastněného pozemku a není identickým se situačním plánkem stavby, který jest podkladem při vyvlastňovacím řízení a jest tedy neoprávněnou výtka stížností, že nemohl oddělovací plánek vyhotovený dne 22. září 1924 sloužiti za podklad pro nař. rozhodnutí, když místní šetření, při kterém situační plánek stavby měl býti předložen, konalo se již 1. srpna 1924.

Citace:

č. 4853. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 31-32.