Právní prakse, měsíčník československých právníků, 4 (1939-40). Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 304 s.
Authors:
= Právní prakse, 4 (1939-40)
PDF

Z právní praxe.


Zmateční stížnost či odvolání o nepodmínečném odsouzení?


Zdá se téměř zbytečné, nadhazovati uvedenou otázku a se o ní rozepisovati. Denní zkušenost však poučuje, že tomu tak není, neboť se s neuvěřitelnou vytrvalostí či dokonce nedbalostí stále volí nesprávný opravný prostředek.
Vyslovil-li nalézací soud, že se podmíněný odklad výkonu trestu nepovoluje proto, že je podle zákona vyloučen, pak lze tento výrok napadati jen zmateční stížností.
Odepřel-li nalézací soud podmíněné odsouzení, poněvadž nejsou tu podstatné důvody, z nichž lze míti za to, že odsouzený povede pořádný život a že tudíž výkonu trestu je třeba k pachatelovu polepšení, lze toto rozhodnutí napadnouti jen odvoláním.
Je proto nezbytné, dříve než se kdo rozhodne podati opravný pro- středek, aby se z opisu rozsudku přesvědčil, z jakého důvodu bylo podmíněné odsouzení odepřeno, a aby se teprve pak rozhodl pro správný opravný prostředek.
Vyloučil-li nalézací soud podmíněný odklad výkonu trestu, ježto zákon zakazuje jej povoliti— jako je tomu v případě § 2 zák. o podm. ods. — je zbytečné popisovati celé stránky odvolání, na nichž se odůvodňuje, že obžalovaný je hoden dobrodiní zákona, když nelze s úspěchem dovoditi zmateční stížností, že nalézací soud použil ustanovení § 2 cit. zák., ač v případě, o nějž jde, nebyly splněny jeho podmínky.
František Poláček.
Citace:
Zmateční stížnost či odovolání o nepodmínečném odsouzení?. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-40, svazek/ročník 4, s. 249-250.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).