NPD documents search: Váž. tr., 9 (1927)

Čís. 2802.

Dozorce vězňů nepožívá ochrany § 68 tr. zák., ukládaje svémocně vězni kárný trest.
(Rozh. ze dne 25. května 1927, Zm II 517/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Uherském Hradišti ze dne 1. prosince 1926, pokud jím byl obžalovaný uznán vinným přestupkem podle §u 312 tr. zák. a nikoliv zločinem veřejného násilí podle §u 81 tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje proti rozsudku, pokud jím byl obžalovaný uznán vinným přestupkem § 312 tr. zák. spáchaným skutkovou urážkou dozorce vězňů — nikoliv zločinem podle §u 81 tr. zák., jak žádala obžaloba — důvody zmatečnosti čís. 5 a 9 a) §u 281 tr. ř. Hmotněprávní zmatek čís. 9 a) §u 281 tr. ř. neprovádí zmateční stížnost po zákonu, dovozujíc na základě skutkových předpokladů neobsažených v rozsudku, že při výstupu s V-ým nešlo o výkon kárné moci dozorce, nýbrž o odstranění V-ého z propouštěcí cely a zamezení nepřístojného a domácímu řádu odporujícího chování se vězně V-ého, že dozorce byl k takovému opatření oprávněn a že mu tedy nelze odepříti zvýšenou právní ochranu podle §u 68 tr. zák. Naproti tomu zjistil nalézací soud a z těchto formálně bezvadných zjištění dlužno vycházeti při věcném přezkoumání rozsudku — že se obžalovaný vzepřel dozorci, vytrhl se mu a rozehnal se po něm, chtěje ho udeřiti, když ho dozorce svémocně odváděl do kárné cely, t. j. když mu ukládal kárný trest, tedy při úkonu, který nenáleží k působnosti vězeňského dozorce. První soud zjistil dále, že ani situace nebyla tak kritická, by byl dozorce nucen překročiti meze své formální oprávněnosti a usoudil, vycházeje ze správného výkladu zákona, že, jelikož tak učinil, nepožívá v souzeném případě ochrany podle §u 68 tr. zák.

Citace:

Čís. 2802.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 457-457.