Čís. 15489.

Třebas písemná plná moc zmocněncova nebyla obmezena, nedošlo k platnému ujednání smlouvy, byla-li při tom překročena ústně daná plná moc, jejíž rozsah byl druhé straně znám.
(Rozh. ze dne 10. října 1936, Rv II 256/36.) Plnomocník žalované Anastázie J-ové Gustav J. při jednání o kup hostince oznámil žalobkyni omezení své plné moci v tom směru, že může jíti jen do 115000 Kč (ujednati trhovou cenu pouze do nejvyšší částky 115000 Kč) a že ona s tím bude souhlasiti, peníz ten že proto přidává, aby se zamezilo sporům, načež uzavřel se žalobkyni jménem žalované Anastázie J-ové spolu s přítomným spolužalovaným, jejím manželem, kupní smlouvu znějící na trhovou cenu 120000 Kč. Žalovaná kupní smlouvu, když jí byla potom poslána k podpisu, však vrátila poznamenavši na ní, že s obsahem jejím nesouhlasí, ježto není zaručena na ní koncese (hostinská a výčepnická). Prvý soud žalobu zamítl. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Gustav J. mohl svoji zmocnitelku Anastázii J. vůči žalobkyni, jíž obmezení plné moci bylo oznámeno, zavazovati a za ni kupní smlouvu s právním účinkem uzavírati jen, pokud by byl ujednal kupní smlouvu do výše 115000 Kč. Překročil-li však zmíněné svoje zmocnění, tu nevznikl z jeho jednání žádný právní závazek a tudíž žádná platná smlouva, zejména pro Anastázii J., zvlášť když šlo o zvýšek v sumě poměrně značné. Na věcí neměnilo, že písemná plná moc, jíž se Gustav J. před zahájením jednání o kup hostince žalobkyni vykázal a jíž byl zmocněn k pravoplatnému jednání o kupu hostince, neobsahovala žádných výhrad nebo podmínek, zejména v příčině výše kupní ceny, a byla tudíž podle obsahu svého neomezenou (§ 1007 obč. zák.), když J-ová ujednání J. dodatečně neschválila (§ 1016 obč. zák.), a je nerozhodné, že jako důvod svého neschválení uvedla, že koncese není zaručena. Z této okolností nelze ještě bezpečně usuzovati na to, že jinak s ním souhlasila (§ 863 obč. zák.). Zmocněnec zavazuje svého zmocnitele pouze tehdy, sjedná-li s třetí osobou smlouvu v mezích zjevné plné moci (§ 1017 obč. zák.) a žalobkyni bylo způsobem nijak pochybnosti nevzbuzujícím výslovně oznámeno a bylo jí tudíž zjevno, že J. kupní smlouvu znějící na cenu vyšší než 115000 Kč uzavírati nesmí. Bylo proto bez významu, že se J. chtěl svým prohlášeními, že si to s J-ovou vyřídí, za její dodatný souhlas se zvýškem zaručiti (§ 880 a) obč. zák.), když k jejímu souhlasu pak nedošlo. Nevznikla-li však platná kupní smlouva pro J-ovou, nevznikla platně, když šlo o nedílný předmět kupu, ani pro spolužalovaného jejího manžela, třebaže tento ujednání J. o uzavření koupě hostince chválil a tudíž i schválil.

Citace:

č. 3613. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 537-538.