NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4248.

Obecní samospráva. — Řízení před nss-em (Slovensko): Předpis pensijního statutu pro obecní zaměstnance, který stanoví, že proti usnesení měst. zastupitelského sboru jest přímo přípustná stížnost na nss, nemůže vzhledem k zákonné rekursní kompetenci župního úřadu takovémuto usnesení propůjčiti povahu rozhodnutí konečného ve smyslu § 5 zák. o ss.
(Nález ze dne 18. prosince 1924 č. 22580).
Věc: Alexandr Sz. v R. proti zastupitelskému sboru města R. o pensionování.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Usnesením z 31. srpna 1923 vyslovil městský zastupitelský sbor v R., že dnem 1. září 1923 pensionuje býv. hlavního notáře Alexandra Sz. ve smyslu § 7 zák. č. 233/1920 dle uh. zákonů platných dne 28. října 1918 a nařizuje starostovi, aby usnesení to provedl.
Proti tomuto usnesení podal Alexandr Sz. stížnost, o které nss uvažoval takto:
St-l opírá kompetenci tohoto soudu k rozhodování o jeho stížnosti do usnesení městského zastupitelského sboru v R. stran výše pense o § 19 městského statutu pensijního z r. 1920. V cit. § ustanovuje statut skutečně, že proti rozhodnutím valného shromáždění zastupitelského sboru, vyneseným v záležitostech zaopatření zaměstnanců a jejich příslušníků (pense atd.), pokud se stane spornou otázka nároku na pensi neb otázka, jaká výše pense jim přísluší, může se podati stížnost v zákonné lhůtě k nss-u.
Ale nss nemohl toto ustanovení zmíněného statutu uznati za normu, která by platně upravovala jeho kompetenci. Podle § 27 zák. čl. XXII z r. 1866 nesmí se totiž statut obecní příčiti předpisům zákonným. Takový případ však nastal právě při předpisu § 19 cit. pensijního statutu zaměstnanců města R. Neboť v § 27 zák. čl. XXVI z r. 1896 o býv. uherském ss je vysloveno, že municipální výbor je konečnou stolicí odvolací v pensijních záležitostech úředníků obcí nebo měst s regulovaným magistrátem, když se spor točí o zásadní nárok na pensi neb o výši pense.
Ježto však zák. čl. XXVI:1896 zůstal co do svých předpisů o instančním pořadu správním v platnosti i po 28. říjnu 1918 pouze s tou změnou, že na místo munic. výboru nastoupil na základě § 1 zák. z 10. prosince 1918 č. 64 Sb. admin. výbor, resp. podle zák. z 29. února 1920 č. 126 Sb. a vl. nař. z 26. října 1922 č. 310 Sb. župní úřad, a na místo uherského ss nss, zřízený pro území celého státu čsl. zákonem z 2. listopadu 1918 č. 3 Sb., je patrno, že předpis § 19 pens. statutu zaměstnanců města R., připouštějící proti usnesení valného shromáždění zastupitelského sboru o výši pense úředníků obecních stížnost přímo k nss-u, příčí se platnému zákonu. Potom však není výše zmíněné usnesení městského zastupitelstva r-ského konečným rozhodnutím správního úřadu po rozumu § 5 zák. o ss, a jest stížnost proti němu u nss-u podaná nepřípustná, pročež ji bylo odmítnouti.

Citace:

č. 4248. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 1058-1059.