Čís. 10615.Ke stížnosti na soudní opatření v mimosporném řízení jest oprávněn každý, kdo mní se jím býti stižen, jest-li opatření způsobilé, dotknouti se jeho práv, ať majetkových, ať rodinných, ať přímo ať nepřímo. Prozatímní opatření poznámkou zákazu zcizení a zatížení podle druhého odstavce § 384 ex. ř. není na závadu dobrovolné dražbě nemovitosti. (Rozh. ze dne 12. března 1931, R II 53/31). Soud prvé stolice zamítl návrh na povolení dobrovolné soudní dražby pozemků, ježto v pozemkové knize byla plomba ohledně návrhu na prozatímní opatření zákazem zcizení. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by nařídil rok k povolení dobrovolné dražby pozemků a pokračoval v dražebním řízení. Důvody: Plomba ve vložkách, jichž dobrovolný prodej na žádost stěžovatelů žádán, i když se týká prozatímního opatření zákazem zcizení, neznamená ještě obmezení vlastníka v jeho disposici s pozemky do té míry, že by v tomto období bylo již odůvodněno zamítnutí návrhu na povolení dobrovolného prodeje. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu toho, v jehož prospěch byla nemovitost zatížena prozatímním opatřením zákazem zcizení. Důvody: Na otázku nadhozenou samým dovolacím stěžovatelem, zda jest oprávněn k dovolací stížnosti, jest odpověděti kladně. Jde o nesporné řízení a v nesporném řízení jest oprávněn ke stížnosti každý, kdo se pokládá soudním opatřením v nesporné věci za stížena, bylo-li napadené opatření způsobilé, dotknouti se stěžovatelových práv, ať majetkových. ať rodinných, ať přímo, ať nepřímo (sr. rozh. čís. 8667 sb. n. s.). Napadené usnesení jest k tomu způsobilé, neboť byla jím nařízena dražba nemovitosti zatížené ve prospěch dovolacího stěžovatele zákazem zcizení. Ale dovolací stížnost není věcně odůvodněná. Netřeba se šířiti o právních následcích tak zvané »plomby«, t. j. vyznačení tužkou, podle § 3 náv. k proved, kn. zák., neboť dovolací stížnost nemohla by míti úspěch ani, kdyby knihovní zápis, jehož se »plomba« týkala, totiž povolení prozatímního opatření zákazem zcizení podle § 382, 384 ex. ř., byl býval v době rozhodnutí prvého soudu o zamítnutí návrhu na povolení dobrovolné dražby již proveden. Jak nejvyšší soud vyložil ve svém rozh. čís. 1047 sb. n. s. mají zápisy, které byly po poznámce zákazu podle druhého odstavce § 384 ex. ř. vykonány na základě opatření, jež odpůrce ohrožené předsevzal proti zákazu, podle ustanovení třetího odstavce téhož § proti ohrožené straně účinnost jen pro případ, bude-li její nárok na nemovitosti nebo knihovní právo právoplatně zamítnut. Zákon sám tu zřejmě uznává přípustnost dalších zápisů a jen účinnost jejich činí závislou na právoplatném zamítnutí nároku strany ohrožené. Zákazem zcizení a zavazení nestala se povinná strana nezpůsobilou, by s knihovním tělesem nebo právem nakládala; její disposice a knihovní zápis podle této disposice jsou proti ohrožené straně bezúčinnými jen, bude-li právoplatně uznán nárok strany, které bylo prozatímní opatření zákazem zcizení a zavazení povoleno. K dlužníkovým disposicím (opatřením) o jeho nemovitosti patří též provedení její dobrovolné dražby soudem, neboť i ta jest v podstatě jen zvláštní odrudou kupní a prodejní smlouvy, při níž se toliko kupitel a kupní cena určí způsobem stanoveným předpisy o dobrovolné dražbě. Případným provedením dobrovolné dražby nebude tudíž dovolací stěžovatel ve svých právech nijak dotčen a to ani tehdy, nebude-li snad jeho nárok, jejž na prodávanou nemovitost vznesl, právoplatně odmítnut. Uložil proto rekursní soud prvému soudu správně, by rok k povolení dobrovolné dražby pozemků nařídil a v řízení dražebním pokračoval.