NPD documents search: Právník, 65 (1926) - Poddlužníku nepřísluší oprávnění zakročiti proti povolení přikázání pravoplatně zabavené pohledávky k vybrání (§§ 294 posl. odst. a 39 odst. 2 ex. ř.).

Čís. 92.

Porážkový list, vystavený dle min. nařízení ze dne 9. září 1916 čís. 298 ř. z., jest listinou veřejnou po rozumu § 199 písm. d) tr. zák. Zda větší či menší důležitosti jsou okolnosti, osvědčené listinou veřejnou, je pro její ochranu § 199 písm. d) tr. zák. lhostejno.
(Rozh. ze dne 23. října 1919, Kr I 365/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného Václava H. do rozsudku krajského soudu v Jičíně ze dne 20. června 1919, jímž stěžovatel uznán byl vinným zločinem podvodu dle §§ 197, 199 d) tr. z., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost uplatňuje důvody § 281, č. 5, 9 a), pokud se týče 10 tr. ř. Ve směru prv uvedeném vytýká rozsudku, že nechává stranou otázku zlého, podvodného úmyslu a neuvádí důvodů, z nichž má jej za prokázaný. Než rozsudek ve směru tom vytýká ve výroku výslovně, že stát měl lstivým jednáním obžalovaného trpěti škodu na svém právu »regulovati odporážení hovězího dobytka« ve smyslu předpisů tam uvedených. V důvodech pak uvádí nalézací soud výsledky hlavního přelíčení, z nichž vzal za dokázáno, že obžalovaný porážkový list padělal a předložil důvěrníku České zemědělské společnosti pro zpeněžení dobytka, »by mu tento na základě padělaného porážkového listu jeden kus hovězího dobytka poukázal.« Tento účel jednání obžalovaného opodstatňuje jeho zlý úmysl ve výroku rozsudečném vytknutý a ježto rozsudek uvádí, na jakém podkladě jej vzal za prokázaný, jest námitka stěžovatelova patrně neodůvodněna. Po stránce meritální vytýká zmateční stížnost odsuzujícímu výroku, že neprávem označuje porážkový list jako listinu veřejnou ve smyslu § 199 d) tr. z. Stěžovatel má za to, že zvláštní ochrana tohoto předpisu trestního zákona poskytnuta jest toliko takovým listinám, veřejným úřadem v oboru jeho právomoci vydaným, »jichž zneužití jest pro značnou důležitost skutečností v ní dosvědčených spojeno s nebezpečím značné škody pro toho, kdo následkem její veřejné povahy v pravost skutečností těchto důvěřuje, což o porážkovém listu tvrditi nelze.« Než nehledíc k tomu, že úpravě odporážení hovězího dobytka v době válkou způsobeného citelného nedostatku, jíž vyhotovování porážkových listů sloužiti má, nelze upříti značné důležitosti, že dále dle pojmu podvodu netřeba, by škoda vzešla právě tomu, jenž následkem veřejné povahy listiny v pravost skutečností jí osvědčených důvěřuje, činí zmateční stížnost pojem listiny veřejně neprávem závislým od míry důležitosti skutečností v listině veřejnou autoritou dosvědčených. Pro pojem listiny veřejné stačí, že vystavena jest veřejnými úřadem neb osobou zákonem zvláště k tomu ustanovenou v oboru jich působnosti. V přítomném případě, kde jde o porážkový list vystavený okresním hejtmanstvím na základě ministerského nařízení ze dne 9. září 1916, č. 298 ř. z., jak zjevno jest z podpisu předsedy okresní rozdělovací komise a razítka okresního hejtmanství jí připojeného, nemůže býti vlastnost porážkového listu jako listiny veřejné pochybnou. Jen mimochodem budiž podotknuto, že by ostatně padělání porážkového listu a jeho použití v úmyslu uvedeném v rozsudku opodstatňovalo každým způsobem alespoň přestupek podvodu a nemohla by se tudiž zmateční stížnost žádným způsobem z důvodu jí uvedeného domáhati úplného sproštění stěžovatelova.

Citace:

Čís. 92. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 137-138.