NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 2

Čís. 9378.

Třebaže jest společnost s r. o. zapsána v Německu, jediným společníkem však jest Svaz Sovětských Socialistických Republik, jest k tomu, by byl zapsán v tuzemsku pobočný závod, třeba průkazu vzájemnosti se Svazem Sovětských Socialistických Republik.
Není přípustná firma německo-ruská společnost s r. o., je-li jediným společníkem Svaz Sovětských Socialistických Republik.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1929, R 1 393/29.)
Rejstříkový soud uložil společnosti: »Derutra-Deutschrusische Lager und Transportgesellschaft m. b. H. v Hamburku«, by do čtyř neděl předložila doklad o vzájemnosti se Svazem Sovětských Socialistických Republik, poněvadž průkaz vzájemnosti s německým spolkovým státem Hamburg nestačí, ježto sice jest společnost zapsána v obchodním rejstříku úředního soudu v Hamburku, však z odpovědí a z jejích příloh patrno, že jediným společníkem jest Svaz Sovětských Socialistických Republik, takže obchody ve skutečnosti provozuje a i zdejším tuzemským závodem má provozovati tento stát, pročež nutno zjistiti, zda dbá vzájemnosti. Při tom se již nyní připomíná, že firma, jak má býti zapsána, neodpovídá nyní pravdě (§ 5 zák. o společnostech s r. o.) pokud jest označována společnost ve firmě jako německo-ruská, ježto jediným společníkem jest nyní pouze SSSR. R e k u r s n í soud nevyhověl rekursu. Důvody: Ke správným, stavu věci i zákonu hovícím důvodům napadeného usnesení, na které se stěžovatelka odkazuje, dodává se jen ještě toto: Podle odpovědí a podle jejích příloh jest jediným majitelem veškerých kmenových vkladů a tudíž jediným společníkem Svaz Sovětských Republik, nejde tedy v pravdě o německo-ruskou společnost, nýbrž výhradně o ruskou společnost a náleží tedy ve skutečnosti tato společnost ke státu ruskému, byť i měla své sídlo v Hamburku. Jelikož ruský stát v tuzemsku má provozovati obchody tuzemským závodem, jest, hledíc k předpisu § 108 čís. 4 zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák. a § 33 obč. zák. nutno zjistiti, zda jest dbáno vzájemnosti a průkaz o tom musí podle § 22 min. nařízení ze dne 9. března 1863, čís. 27 ř. zák. podati opovídatelka. Právem proto požaduje napadené usnesení výkaz o vzájemnosti. Firma, jak má býti zapsána, neodpovídá za daných okolností pravdě, an jediným společníkem firmy jest ruský stát, neboť tu takto schází podklad k označení firmy jako německo-ruské, na což právě rejstříkový soud upozorňuje s hlediska § 5 zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák.
N e j v y š š í soud nevyhověl dovolacímu rekursu, neshledav podmínek § 16 nesp. říz.

Citace:

č. 9378. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 655-656.