NPD documents search: Všehrd, 12 (1931) - Jan M. Novotný: Pojem důchodu v positivním právu finančním.

Literární zprávy.

Dr. Karel Jiří Wurzel: Das juristische Denken.
2. vydaní. Moritz Perles, Vídeň a Lipsko 1924.
Ačkoliv první vydání spisu vyšlo před dvaceti léty, neztratily postřehy Wurzelovy nikterak zajímavosti.
V úvodě zdůrazňuje, že jeho úkolem je pouze vyšetřiti a zobraziti skutečnosti, kdežto jinak právník kloní se vždy spíše k nazírání teleologickému. Tohoto cíle hledí pak dosáhnouti rozborem zvláštností právnického myšlení, podávaje tu jakousi psychologii applikace právních norem.
Dotknuv se stručně běžných pouček a metod vykládacích, přistupuje k vlastnímu rozboru. Konstatuje, že úkol právníka během doby omezil se na to, aby poznal a sledoval nejjemnější pokyny zákonodárcovy, tedy aby právní pravidla již nalezená a formulovaná applikoval. Vyloučeno bylo tvoření právních předpisů z oboru právní vědy s výjimkou po všech legislativně-technických. Ani zjišťování skutečností není prý právnickou činností.
Spisovatel sám spatřuje charakteristickou známku právnického myšlení v projekci pojmu právního ve skutečnost. Projekci dlužno zařaditi uprostřed mezi subsumpci a analogii. Kdežto starší logika představovala si pojmy jako přesně omezené veličiny, novější nauka si uvědomuje, že pojem nelze si nikdy představiti s jeho plným logickým obsahem, nýbrž že vždy jediný znak representuje výsledek syntese. Stejně v pojmu právní (obsaženém ve formulovaném právním řádu) jsou obsaženy jen nejmarkantnější případy, nikoli však případy mezní; vzhledem k těmto je právní pojem jen krystalisačním středem, k němuž se druží jevy příbuzné, nikoli však totožné. To děje se právě projekcí, t. j. tím, že pojem formulované právní věty užije se, aniž došel změny, na takové jevy, které v něm přívodně obsaženy nebyly, nebo jichž v něm alespoň nelze prokázati. (Příklad: ustanovení z r. 1700 o mlýnech poháněných mechanickou silou užijeme i na mlýny parní). Při tom subsumpce přechází ponenáhlu v projekci a tato v analogii. Projekcí vysvětlíme si též úkaz, že zjišťování skutečností a norem v praxi často nelze přesně odlišiti. Materiálem projekce je hodnocení etické, zřetel k hospodářským zájmům a povšechné společenské struktuře.
Není přesné hranice mezi normou a skutečností. Od širých skutečností postupujeme přes skutečnosti notorické k názorům vystupujícím více nebo méně určitě a provázeným vůlí je udržeti. Odtud nejblíže jsou skutečnosti, kterých si žádáme a které tedy pokládáme za pravdivé anebo jichž existenci pokládáme za samozřejmou, poněvadž si jich žádáme, konečně pak čiré normy. Poznávání všech těchto stupňů jest právním posouzením, právním myšlením. Při úvahách právních, některé z nich (momenty hospodářské) vystupují často zahaleně jako podvědomá hodnocení nebo samozřejmé střední premisy pod rouškou subsumpce pod právní pojem.
Z dalšího obsahu zvláštní pozornosti zasluhuje pojednání o »ventilových pojmech«, jichž hlavním úkolem jest poskytnouti právnímu řádu pružnosti (zavinění, jednání, kauce). Při nich uplatňuje se značnou měrou možnost projekce.
Sociální potřeba vyvolala fikci dedukce a subsumpce v právnickém myšlení. S tím souvisí, že právník proti skutečnosti přeceňuje stupeň jistoty jak v poznávání práva tak ve zjišťování vnějších jevů a eliminuje koefficient pravděpodobnosti. Odtud dialektika a rétorika právnických úvah snažící se překlenouti propast dělící jistotu od největší sociální pravděpodobnosti.
Na konec autor doporučuje, aby právní věda přiblížila se ostatním vědám společenským. Prozkoumati střední pásmo mezi čirými skutečnostmi a normami bude z předních úkolů právní, sociologie. —
Spisovatel omezil se spíše na formální stránku právnického myšlení; zejména neobírá se zevrubně materiálem projekce, neboť pak by musil zabočiti do úvah o tom, co býti má, což nebylo jeho programem. Ch,ce především vyšetřiti poměr sku- tečnosti a zákonné normy jako dvou polů oddělených pone- náhlými mezistupni a zachytiti typický myšlenkový postup při pjoužití právní normy. Jde tu o otázky po této stránce dosud poměrně málo propracované; odpovědi na ně ustrnuly v několik pouček, které přes svoji nepřesnost stále se znovu objevují v právnických systémech. Zbaviti tuto oblast nánosu tradičních nejasností a poodkrýti clonu fikcí, s nimiž pracuje panující na- uka, bylo prací záslužnou.
Bystrý rozbor zvláštností úvah právnických na podkladě zákonných norem, dokumentovaný četnými příklady z praxe, má zvláštní zajímavost též pro praktického právníka.
Dr. Solnař.

Citace:

GÜTIG, Vilém. Byt. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 1., s. 16-16.