Čís. 16008.

Přiznalo-li stavební družstvo čekatelské právo k dvěma domkům manželům společně, nemá manželka sama nárok proti družstvu, aby jí bylo přiznáno čekatelské právo k oběma domkům, vzdal-li se správce konkursní podstaty manželovy čekatelského práva k nim a družstvo jej tohoto práva i následkem výpovědi členství správcem zbavilo, a nemůže žádati, aby jí byly prodány do vlastnictví oba domky (§ 18 stanov).
(Rozh. ze dne 7. dubna 1937, Rv I 646/36.)
Žalobkyně se domáhá žalobou, aby usnesení valné hromady žalovaného družstva ze dne 1. března 1933, pokud jím bylo přiznáno čekatelské právo na domky č. p. 282 a 293 v P. Josefu a Janu T-ovým, bylo prohlášeno vůči žalobkyni za neúčinné a žalobkyně uznána čekatelkou vlastnického práva k těmto domkům a aby bylo žalované družstvo uznáno povinným vydati oba řečené domky žalobkyni listinou vkladu schopnou do vlastnictví. První soud vyhověl první části žalobního návrhu, kdežto druhou část pro tentokráte zamítl. Odvolací soud na odvolání obou stran vyhověl odvolání žalovaného družstva tak, že zamítl i první část žalobního nároku a druhou část zamítl konečně.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
S právního hlediska jest žalobkyni přisvědčiti, že ona a její manžel Karel S. byli společnými čekateli vlastnického práva na domky č. p. 282 a 283 v P. To jde jasně najevo nejen z návrhu trhové smlouvy ze dne 17. září 1931, který žalované družstvo samo sepsalo a podle něhož měly býti prodány oba tyto domky žalobkyni a jejímu manželu Karlu S-ovi do rovnodílného spoluvlastnictví, ale i z toho, že se žalované družstvo samo přičiňovalo u ministerstva sociální péče o souhlas k tomuto převodu vlastnictví a jej doporučovalo a že také ministerstvo souhlas ten dalo pod podmínkou, že oba domky budou sloučeny v jedno knihovní těleso. Rovněž to, že se tato podmínka, totiž sloučení obou domků, dosud nesplnila, není takové povahy, aby se pro ni musela zamítnouti druhá část žalobního návrhu definitivně. Splnění této podmínky byl na překážku jen požadavek Spořitelny města V., aby ve sloučené knihovní vložce šly za sebou její dvě pohledávky státem nezaručené po 20100 Kč a za nimi teprve její dvě pohledávky státem zaručené po 93800 Kč, tedy v tomto pořadí: 20100 Kč, 20100 Kč, 93800 Kč a 93800 Kč. K tomuto požadavku je ovšem třeba souhlasu ministerstva sociální péče, ale žalované družstvo se o souhlas ten ani nepokusilo, a dokud nebyl odepřen, nebylo družstvo oprávněno z této příčiny zbavovati žalobkyni jejího čekatelského práva na uvedené domky. Žaloba však nemůže obstáti z jiného důvodu. Čekatelské právo na domky č. p. 282 a 283 v P.
Civilní rozhodnuti XIX. 28 bylo žalovaným družstvem přiznáno žalobkyni společně s jejím manželem Karlem S-em do rovnodílného spoluvlastnictví k oběma domkům. Když však potom dne 20. prosince 1932 upadl manžel žalobkyně Karel S. do konkursu a správce konkursní podstaty se jeho jménem vzdal čekatelského nároku na oba domky ve prospěch žalovaného družstva, družstvo to vzalo na vědomí a mimo to i Karla S-a zbavilo čekatelského práva na domky ty a vrátilo jeho členský podíl i stavební zálohu do rukou správce konkursní podstaty, nastala zcela nová situace a žalované družstvo nemůže býti donucováno, aby žalobkyni samé přiznalo čekatelské právo na celé domky č. p. 282 a 283 v P. a vydalo oba uvedené domky žalobkyni do vlastnictví, když se podle § 22 jeho stanov jedné osobě (také manželce) nesmí prodati více než jeden rodinný dům. Ustanovení § 18 stanov, podle něhož pozůstalí příbuzní po zemřelém členu, zejména jeho děti nebo vdova, mohou vstoupiti v práva a závazky zemřelého člena, nelze užíti na souzený případ, ježto Karel S. nezemřel, nýbrž se svého čekatelského práva vzdal. Žalované družstvo za souhlasu ministerstva sociální péče sice mohlo, kdyby domky č. p. 282 a 283 byly sloučeny v jedno knihovní těleso, přiznati k nim i žalobkyni samé čekatelské právo a sloučené domky jí do vlastnictví vydati, avšak povinno k tomu není, ježto takový závazek vůči žalobkyni na sebe nevzalo. Dovolatelčinu názoru, že mělo býti žalobě vyhověno aspoň co do ideální polovice obou domků, ježto její manžel Karel S. bude moci po skončení konkursu opět samostatně jednati a vcházeti v práva a závazky, nelze přisvědčiti, neboť žalované družstvo není povinno čekati v příčině druhé ideální polovice až do skončení konkursu Karla S-a a není povinno poskytnouti Karlu S-ovi znova čekatelské právo, jehož se Karel S. vzdal resp. jehož byl zbaven.

Citace:

Čís. 16008.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 465-466.