Čís. 3697.


Reální pravomoc tuzemských soudů vztahuje se pouze na nemovitosti, ležící v tuzemsku.
(Rozh. ze dne 8. dubna 1924, R II 113/24.)
Proti žalobě o zrušení smlouvy pachtovní ohledně pozemků, z nichž pozemek čkat. 431 jest v tuzemsku, ostatní pak jsou v cizině, vznesl žalovaný námitku místní nepříslušnosti, jíž soud prvé stolice vyhověl a žalobu zamítl. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu ohledně čkat. 431, jinak změnil napadené usnesení v ten rozum, že zrušil usnesení obou nižších soudů pro nepříslušnost tuzemských soudů a zmatečnost řízení.
Důvody:
Především jest se zabývati otázkou, zda tuzemské soudy v této rozepři jsou vůbec příslušny, a teprve po kladném zodpovědění této otázky možno řešiti další otázku, zda dovolaný tuzemský soud jest místně a věcně příslušným. Otázku prvou je však zodpověděti záporně ohledně pachtovních pozemků, ležících v Prusku, tedy v cizozemsku. Jde o spor nájemní podle §u 49 čís. 5 a 83 j. n., který patří k pravomoci reální dle čl. 15. uv. zák. k j. n. (srv. Pantůček o organ. a přísl. soudní 1897 str. 99 a Ott Soustavný úvod ve stud. nov. říz. soud. 1897 díl 1. str. 135). Je přirozeno, a plyne též z ustanovení čl. 1., 9., 10. uv. zák. k j. n., a čl. 29. uv. zák. k с. ř. s. nového znění, že tato reální pravomoc může se vztahovati pouze na nemovitosti ležící v tuzemsku, nikoli na nemovitosti cizího státu. Tyto jsou pravomoci tuzemských soudů odňaty a bylo proto podle předpisu §u 42 j. n. ohledně nich rozhodnouti.
Citace:
Čís. 14051. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 515-517.