NPD documents search: Všehrd, 11 (1930) - Univ. prof. Dr. Jaromít Sedláček: Obligační právo III.

Literatura.

Univ. prof. Dr. Jaromír Sedláček: Obligační právo III.
— Brno 1929, Československý akademický spolek »Právník«. 8°, s podporou min. školství. — Po pěti letech od vydání prvého svazku Obligačního práva dokončil autor svůj systém oblig. práva vydáním Obligačního práva, díl III., ve kterém pojednává o mimosmluvních závazcích oblig. práva, o jednatelství bez příkazu s obrácením věci ve prospěch druhého (versio in rem), o náhradě škody a nekalé soutěži. V předmluvě zmiňuje se autor o pochybách, které měl o tom, zda je vůbec možno zahrnovati tyto mimosmluvní závazky do oblig. práva, když ideologie, která dělila právo soukromé na právo věcné a obligační, je v zásadě pochybena. Hledisko filosofického kriticismu, pod kterým své výklady podává, nutí autora, aby se díval na rozdělení a systematiku soukromého práva s hlediska jiného a uspořádána proto systematika podle hlediska normologického.
Knihu rozděluje autor na tři části. V části prvé pojednává o mimosmluvních jednáních na vrub druhého, které rozděluje na přímé (opírajíc se o smlouvu zmocňovací) a nepřímé (když tu smlouvy není). Toto nepřímé jednatelství dělí na jednatelství bez příkazu (§§ 1035 až 1040 o. z. o.) a na obrácení věci ve prospěch druhého (§§ 1041—1044 o. z. o.) Jednatelství předpokládá zásah do cizího jmění. Tím je charakterisován tento mimokontraktuální poměr proti poměru smluvnímu (zastoupení). Zmíniv se o dvou druzích jednatelství: nutném a účelném, a o jednatelství nepravém přechází k versio in rem. Líčí zevrubně podstatu jeho a rozebírá jednotlivé případy tohoto druhu jednatelství: plnění za druhého, plnění alimentů, obětování věci vlastní ve společném nebezpečí, překročení hranic při stavbě a jednání s nepřímým zástupcem.
Druhá a nejobsáhlejší část jedná o náhradě škody. Autor předesílá obšírné pojednání o podstatě povinnosti k náhradě škody, obrací se k výkladům obecným o této materii a přechází k vyložení skutkových podstat zakládajících nárok na náhradu škody. Tak pojednává o deliktech proti integritě tělesné, o deliktech proti cti a a dobrým mravům, kde zejména zvlášť bedlivě si všímá urážky na cti a rozšiřování nepravdivých zpráv. Důležitou a velmi přehlednou kapitolou je kapitola o podnikatelském risiku, kde zejména partie o ručení za škody, způsobené při železničním provozu a o ručení za škody, způsobené vozidly poháněnými živelní silou (automobily) a letadly (všímá si rozdílu zákona, o ručení za škody z provozování automobilů č. 162/1908 ř. z. a zákona o letectví č. 172/1925 Sb. z. a n.), budou čtenáři hojně vyhledávány pro svoji aktuálnost a zejména studenty-právníky vděčně přijaty pro svoji jasnost a snadnou pochopitelnost. Stejně však i kapitoly další o ručení za majetek a ručení za osoby třetí, kde pojednává o ručení za orgány pomocné — t. j. lidí, kterých někdo používá v okruhu svého jmění, aby dosáhl vytčené cíle — o ručení orgánů veřejné moci výkonné za porušení úřední povinnosti, o ručení státu a právnických osob, jsou právě pro právnický dorost šťastně výkladově řešeny.
Část třetí jedná o nekalé soutěži. O této materii pojednává již celá literatura a tu autor nechce rozmnožovati, nýbrž podává jen charakteristické známky její, aby umožnil těm, kdož o tuto otázku se zajímají, informovati se o jádru problému.
Kniha tato je určena především pro studujícího právníka a ve druhé řadě pro právníka praktického. Proto autor podává své výklady způsobem přehledným a jasným. Aby toho dosáhl, doprovází množstvím praktických příkladů teoretické stati, takže kniha je srozumitelná a snadno pochopitelná pro každého inteligentního laika. Tato snaha však nijak nevadí autorovi, aby látku nepodal též vědecky právě ve spojení těchto dvou hledisek leží nesporné plus učebnice a bude jistě jak studujícími tak i praktickými právníky, jimž mohu tuto knihu vřele doporučiti, hojně vyhledávána.
Úprava knihy je stejná jako při obou předešlých svazcích, což je jistě dílu ku prospěchu. Dílo tvoří takto jednotný celek, jak ho tvoří i materie, o kterém je v něm pojednáno.
Oma

Citace:

Univ. prof. Dr. Jaromít Sedláček: Obligační právo III.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 1, s. 41-42.