Pokles našeho vývozu. V prvých sedmi měsících letošního roku činil náš vývoz 9242454492 Kč a dovoz 8675256116 Kč, kdežto v téže době roku loňského obnášel náš vývoz 10386801639 Kč a dovoz 8902308228 Kč, klesl tudíž náš vývoz oproti stejnému období r. 1925 o 1144437147 Kč a aktivita obchodní bilance se zmenšila o 827385034 Kč. V tomto poklesu vývozu npi také svou hlavní příčinu současná hospodářská krise. Jsou někteří, kdož vidí největší závadu v tomto velkém zmenšení aktiva našeho zahraničního obchodu, ovšem proti tomu sluší uvésti, že větší či menší aktivita obchodní bilance není vždy. též měřítkem hospodářské prosperity naší. Na základě hospodářské struktury státu našeho lze říci, že hospodářský blahobyt jeho je přímo závislý na výši vývozu; čím vyšší vývoz, tím je lepší zaměstnanost, více lidí se uživí, jsou lepší výdělky, větší výnosy veř. dávek atd. a právě opačně je tomu při poklesu vývozu, kdy hned nastává depresse, jako právě nyní. Tedy absolutní výše vývozu je rozhodující pro náš hospodářský blahobyt a je pro nás výhodnější. Co možná největší vývoz i s třeba velmi silným dovozem a menším aktivem v obchodní bilanci, než menší vývoz s ještě slabším dovozem a větším třeba aktivem obch. bilance. Nechci tím ovšem říci, že by ze známých všeobecně důvodů nebyla nutnou aktivita naší obchodní bilance, ale nesmí se jenom z tohoto hlediska náš zahraniční obchod posuzovati.
Nyní uvádím v okrouhlých cifrách 9 skupin hlavních našich vývozních výrobků tak, že první cifra značí ,vždy vývoz v milionech Kč v prvých sedmi měsících r. 1936 a druhá v tomže období r. 1925.
Bavlněné zboží 1400—1736, cukr 1258—1400, vlněné zboží 833— 969, uhlí a dříví 765—1195, železné zboží 717—698, sklo 697—731, obilí, mouka, slad (VI. cel. saz. tř.) 473—460, kožené zboží 330—316. lněné a jutové zboží 304—384. Největší pokles ve vývozu je tedy u výrobků textilního průmyslu, kde je dnes také největší krise, a potom u dříví; některé výrobky vykazují však i, jak patrno, vzestup vývozu.
Co se týče dovozu surovin, tak dovoz bavlny obnášel v červnu 1926 537 vag., v červenci 1926 487 vag., kdežto v červenci 1925 889 vag.! Z toho je nejlépe patrno, jak se zhoršila zaměstnanost bavlnářského průmyslu a že nelze očekávati v nejbližsí době zlepšení. U jiných surovin byl tento dovoz (ve vagonech, prvé číslo značí červenec 1920. druhé července 1925): len 158—96, juta 149—141, vlna 274—189, železná ruda 8915—8019, vzestup se jeví i v dovozu koží. Vidíme tedy u jiných nejdůležitějších surovin překvapující (vzhledem k dnešní krisi!) vzestup dovozu; snad tento fakt může opravňovali k naději, že se očekává v těchto oborech lepší zaměstnanost.
K srovnání je uveden dále náš vývoz do hlavních odbytišť a to tak, že prvá cifra značí vývoz v prvých 7 měsících r. 1926 a druhá v téže době r. 1925 (v mil. Kč zaokrouhleně):
Německo 1589—2266, Rakousko 1524—1778, Anglie 766—892, Maďarsko 635—605, SHS. 606—465, Rumunsko 470—465. U. S. A. 442—427, Švýcary. 299—300, Italie 254—510, Polsko 145—445; do »ostatních zemí« (to jsou hlavně Hamburk, Skandinávie, baltické, východní a vůbec zámořské země) 2179—1903.
Jak vidno, neklesl nás vývoz do Maďarska, SHS, a Rumuska, jak se často má za to, nýbrž naopak do těchto států stoupl; značný vzestup vykazuje vývoz do »ostatních států«, příznivý to důkaz, že náš průmysl dobývá úspěšně odbytišť po celém světě. Naproti tomu však klesl podstatně export do Německa, Polska, Italie a částečně i Rakouska, zde bude asi jádro dnešní krise. Ježto poklesem vývozu do Italie je postižen hlavně jen cukr. je nejzávažnější pokles vývozu do Německa, Polska a dílem i do Rakouska. U Německa obnáší tento pokles skoro 700 mil. Kč a zde je hlavní příčina zmenšení našeho- exportu. V souhlasu se známym zjevem, že největší výměna tovaru bývá právě mezi dvěma státy vysoce průmyslovými, vyváželi jsme do Německa značnou část svých výrobků průmyslových; na př. dnešní krise čsl. bavlnářství zvláště přádelen je zaviněna ze značné míry tím, že vývoz bavlněného zboží do Německa obnášející od ledna do července 1925 327 mil. Kč klesl ve stejném období r. 192(1 na 175 mil. Kč. U železného zboží by cifry ty ve stejných obdobích činily (v mil. Kč) 102—49, u skla 66—35, atd.
Ku konci ještě něco o vlivu nově zavedených agrárních cel na naší obchodně-politickou situaci. Nepovažuji za příliš výhodné, že byl u nich zaveden t. zv. dvojitý tarif s pevnými sazbami maximálními. Zákonem oevné stanovené minimální celní sazby, pod něž není možno povoliti dalších slev, i když by se za to získalo od druhého smluvního státu dalších důležitých úlev pro vlastní vývoz, nehodí se pro státy exportní, jako je náš, nýbrž pro státy, u nichž ochrana domácího trhu je důležitější než podporování vývozu. Naproti tomu však reaktivování agrárních cel přineslo nám už asi za měsíc úspěch, kterého jsme před tím nemohli dosáhnouti po několik let; totiž provisorní obchodní úmluvu s Maďarskem, kterou obě strany si poskytly režim nejvyšších vyhoď a jíž byla odstraněna dosavadní naše differenciace na tomto odbytišti pro nás z nejdůležitějších. Dokud byla u nás suspendována cla na obilí a mouku, nemělo Maďarsko se své strany žádné nutkavé pohnutky, aby s námi uzavíralo obchodní smlouvu a slevovalo ze svých cel, neboť jeho hlavní exportní předměty do ČSR. vyvážené — obilí a mouka nebyly zatíženy u nás vůbec žádným clem, takže nic výhodnějšího už získati nemohlo. Teď je ovšem situace podstatně jiná a právě pod tlakem našich agrárních cel bude nyní možno konečně s Maďarskem uzavříti definitivní smlouvu celně-tarifní, která by nám umožnila udrželi tento trh. zvláště pro průmysl textilní tak důležitý.
Dr. Režný.