NPD documents search: Právník, 76 (1937) - Časopis pro právní a státní vědu XX., 2.

Glosy a aktuality

Nové daňové zákony.

I.
Zákonem čís. 246/1937 byl prodloužen zák. č. 177/1931 ve znění zák. č. 120/1932 o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiém a byla rozšířena jeho platnost.
Přechodná přirážka činí (podle sazeb stanovených zákonem z 15. VII. 1932, č. 120) 30—100% vyměřené daně důchodové při důchodech přesahujících 15 000 Kč. Nové jest zejména ustanovení o splatnosti této přirážky, která se řídí ustanovením § 269 zák. o př. d.
Přechodná přirážka byla vybírána k důchodové dani za berní roky 1930—1935, na berní rok 1936 se k důchodové dani nepřirážela, naproti tomu však podle zákona čís. 226/1936 se vybírala k důchodové dani na berní rok 1937 (t. j. kalendářní rok 1936 ve smyslu novelisovaného čl. XVII. uvoz. zák. k zák. o př. d.) a nyní podle zák. čís. 246/1937 vybere se též k dani důchodové na berní roky 1938—1940. Podle vlád. návrhu měla původně býti hned stanovena i na berní roky 1941—1942, tedy na 5 let předem, k tomu však nedošlo a uzákoněna byla zatím jen na 3 roky předem.
II.
Zákonem čís. 247/1937 byly zavedeny dvě další mimořádné daně resp. přirážky k přímým daním, totiž
a) příspěvek na obranu státu,
b) mimořádná daň ze zisků.
a) Příspěvek na obranu státu jest upraven v §§ 1—7 a v §§ 14 až 16 zák. č. 247/1937.
1.Příspěvku na obranu státu podléhají jak osoby fysické (neodevzdané pozůstalosti), tak osoby nefysické (právnické), ovšem za předpokladu, že tyto osoby fysické (resp. pozůstalosti) jsou podrobeny dani důchodové, osoby nefysické pak zvláštní dani výdělkové, a jen ohledně spolků zřízených podle všeobecných předpisů o spolčování jest stanoveno, že podléhají příspěvku na obranu státu, pokud jsou podrobeny všeobecné dani výdělkové (neboť ostatní subjekty podléhající všeobecné dani výdělkové, ať jsou to osoby fysické, společníci veřejných společností, nebo jiní členové sdružení osob mimo spolky, které podléhají všeobecné dani výdělkové, jsou postiženy příspěvkem na obranu státu již proto, poněvadž podléhají dani důchodové) .
Pokud jsou řečené osoby, zmíněné v § 1, osvobozeny od daní, nebudou podléhati příspěvku na obranu státu, až na výjimky uvedené v § 5. Nebudou tedy podléhati příspěvku na obranu státu osoby, osvobozené podlé zásad mezinárodního práva (§ 2, odst. 1, č. 2 zák. o př. d.), osoby jejichž důchod nepřesahuje daně prosté minimum (§ 3 zák. o př. d.), subjekty osvobozené od daně, protože slouží veřejným dobročinným nebo užitečným účelům (§§ 51, 72 zák. o př. d.).
Zdůrazniti jest, že podle § 15 jest příspěvek na obranu státu odčítatelný od základu daně důchodové a daní výdělkových za podmínek stanovených v § 15 č. 1, písm. e), § 55, odst. 2 a § 78 písm. f) zák. o př. d.
2. Výše příspěvku na obranu státu jest stanovena v § 2. Jest omezena jednak Reischovou klausulí a jednak okolností, že nesmí přesahovati určité procento (60 resp. 80% ), vypočítané ze základu zjištěného součtem daně důchodové a přechodné přirážky ve smyslu zák. č. 177/1931 ve znění č. 120/1932 a 246/ 1937, o kterém mluveno shora sub I. (§ 2, odst. 1, č. 1, lit. a), na který další ustanovení § 2, odst. 1, č. 1, lit. c) a § 2, odst. 1, č. 2 odkazují slovy »shora zmíněná« přirážka. Tato dikce zákona jest ovšem zcela neobvyklá a může sváděti k nedopatření. Nejen tím, avšak i češtinou jest zákon č. 247/1937 velmi trapný (na př. § 5, odst. 1: »... která připadá na této dani podrobený ryzí výtěžek«).
3. Pro jiné příjmy než příjmy služební a funkční, jest v § 2, odst. 1, č. 2 stanoveno, že příspěvek na obranu státu se vybere ve výši 4% »čistých příjmů«.
Původně měl býti pojem »čistý příjem« stanoven úplně samostatně a měly býti odčitatelnými pouze úroky z dluhů soukromých a břemena zakládající se na soukromoprávních titulech (důvodová zpráva k vlád. návrhu, tisk 1112). Rozpočtový výbor (zpráva, tisk 1174) velmi záslužně přispěl zde k jasnosti a zjednodušení přeformulováním § 2, odst. 2 tak, jak byl uzákoněn. Čistým příjmem rozumí se příjem po odečtení všech srážek v § 15 zák. o př. d. uvedených, které byly uznány při uložení daně důchodové na příslušný berní rok za odčitatelné. Tím nabývá veliké důležitosti otázka srážek u daně důchodové. Přehled srážkových položek proto otiskujeme v rubrice »Z právní prakse« zvlášť a upozorňujeme na to, že podle § 6, odst. 5 nelze brojiti proti vyměření příspěvku na obranu státu s právním účinkem proto, že byl vzat základ příspěvku shodný s vyměřovacím základem, případně s vyměřenou výší příslušné přímé daně. Musí proto poplatník uplatniti především srážky u daně důchodové (resp. u všeobecné či zvláštní daně výdělkové), aby mu mohly prospěti při vyměření příspěvku na obranu státu. Rozhodují jen srážkové položky uznané (třeba v cestě instanční), nikoli srážkové položky uplatňované.
V této souvislosti jest poukázati na resoluci výboru rozpočtového (tisk 1174), v které rozpočtový výbor připomíná, aby veškerá berní prakse svědomitě dbala ustanovení hlavy VIII (trestní ustanovení) a IX (společná ustanovení, týkající se zejména vyměřování a vymáhání daní) zák. o př. d., a vybízí vládu, aby pečlivě dohlížela na to, aby bylo dbáno daňové spravedlnosti, kterou poplatník může právem požadovati při velkých obětech, které nové daňové zákony mu ukládají.
4. Podle § 15 nepodléhá příspěvek na obranu státu jakýmkoli přirážkám nebo dalším příspěvkům.
b) Mimořádná daň ze zisků jest upravena v §§ 8—16 zák. č. 247/ 1937.
Vládní návrh, tisk 1112, nazýval daň »daní z mimořádných zisků«. Teprve rozpočtový výbor navrhl změnu názvu na »mimořádnou daň ze zisků«, neboť zisk přes 50 000 Kč zajisté není ničím mimořádným.
Ačkoliv všeobecná část důvodové zprávy vládního návrhu mluví o tom, že mají býti mimořádnými opatřeními postiženy hlavně příjmy tak zv. fundované, t. j. plynoucí z určitých majetků (pozemkového, domovního, kapitálového a podnikového), jsou mimořádnou daní ze zisku postiženy jen příjmy z výdělečných podniků a ze zaměstnání, směřujících k dosažení zisku, avšak pouze ve smyslu daňových zákonů, tedy činnost podléhající daním výdělkovým, takže jiná podnikatelská činnost ve smyslu národohospodářském postižena není, což vede k dosti těžko pochopitelné diskriminaci, která již při projednávání osnovy zavdala podnět k výtkám z kruhů podnikatelských. Jisto jest, že na př. i výtěžek z majetku pozemkového je v peněžním hospodářství výtěžkem podnikání a že se značně zvýšil přechodnou zbrojařskou konjunkturou, neboť konec konců i tento výtěžek se měří v penězích a nikoli množstvím, a má na něj vliv konsumpční schopnost a koupěchtivost spotřebitelů.
1. Mimořádné dani ze zisků tedy podléhají jen běžné výtěžky, podrobené všeobecné nebo zvláštní dani výdělkové. Původně neměla býti daň z mimořádných zisků odčitatelná, uzákoněna však byla posléze odčítatelnost za podmínek platných pro odčitatelné daně dle § 15, č. 1, písm. e), § 55, odst. 2 a § 78 písm. f) zák. o př. d.
2. Sazba daně jest stanovena v § 11.
Dani podléhají výtěžky podrobené zásadně všeobecné dani výdělkové, jestliže přesahují 50 000 Kč. Jakmile však přesahují tuto hranici 50 000 Kč i jen nepatrně, podléhají dani celé, ne tedy jen co do částky řečenou hranici přesahující. Sazba jest odstupňována od 2 1/2% do 8% a přechod jednotlivých stupňů, jakož i přechod z hranice prosté mimořádné daně ze zisků do hranice této dani podléhající, jest vyrovnán obvyklou Reischovou klausulí.
Pokud jde o podniky podrobené zásadně zvláštní dani výdělkové, stanovena byla výše mimořádné daně ze zisků v § 11, č. 2 někde určitým procentem ze základu podrobeného již zvláštní dani výdělkové, a někde se stanoví, že výtěžek zásadně zvláštní dani výdělkové podrobený, avšak od ní osvobozený, bude podroben dani rovnající se zvláštní dani výdělkové a tato daň bude mimořádnou daní ze zisku.
3. Mimořádná daň ze zisků nepodléhá v žádném případě vybírání jakýchkoli přirážek a příspěvků.
III.
Abychom mohli posoudili dosah nové úpravy, která bude platiti od kalendářního roku 1938 do kalendářního roku 1940 včetně, totiž pro berní roky 1939—1941 včetně, vypočítali jsme, jak se bude daňové
Daňové zatížení samostatné osobní výdělečné činnosti
(§ 57, odst. 6 zák. o př. d.).
Důchodová daň bez branného příspěvku a příspěvek na obranu státu
Výdělková daň a mimořádná daň ze zisků
Čistý příjem po odečtení všech srážek v Kč
Daň s přechodnou přirážkou1
Příspěvek na obranu státu
Součet 2-|-3
Součet 2-)-3 z příjmu (1)
Daň s 400% přirážkami po odečtení 20% slevy
Mimořádná daň ze zisků
Součet 6-|-7
Součet 6-)-7 = % z příjmu (1)
Součet % (5+9)
30.000 1.540 1.200 2.740 9-1 600 —— 600 2 11-1
40.000 2.380 1.600 3.980 9-9 1.600 — 1.600 4 12-9
50.000 3.600 2.000 5.600 11-2 2.600 — 2.600 5-2 16-4 60.000 4.650 2.400 7.050 11-8 3.600 1.500 5.100 8-7 20-5 70.000 6.240 2.800 9.040 12-9 4.600 1.750 6.350 9 21-9 80.000 7.520 3.200 10.720 13-8 5.600 2.000 7.600 9-5 23-3 90.000 9.120 3.600 12.720 14-3 6.600 2.250 8.850 9-8 24-1 100.000 10.880 4.000 14.880 14-9 7.600 2.500 10.100 10-1 25
110.000 13.430 4.400 17.830 16-2 8.600 4.400 13.000 11-8 28
120.000. 15.470 4.800 20.270 16-9 9.600 4.800 14.400 12 ' 28-9
130;000 17.510 5.200 22.710 17-5 101.600 5.200 15.800 12-1 29-6
140.000 19.720 5.600 25.320 18-1 11.600 5.600 17.200 12-3 30-4
150.000 21.930 6.000 27.930 18-6 13.200 9.000 22.200 14-8 33-4
160.000 25.560 6.400 31.960 19-9 14.800 9.600 24.400 15-3 35-2
170.000 27.900 6.800 33.700 19-9 16.400 10.200 26.600 15-6 35-5
180.000 30.240 7.200 37.440 20-8 18.000 10.800 28.800 16 36-8
190.000 32.760 7.600 40.360 21-2 19.600 11.400 31.000 16-3 37-5
200.000 35.280 8.000 43.280 ^ 21-6 21.200 12.000 33.200 16-6 38-2
250.000 47.880 10.000 57.880 23-1 29.200 15.000 44.200 17-7 .40-8
300.000 60.480 12.000 72.480 24-2 37.200 18.000 55.200 18-4 42-6 zatížení jeviti (bez daně z obratu) u poplatníků, kteří mají nárok na 20% slevu z všeobecné daně výdělkové dle § 57, odst. 6 zák. o př. d. (svobodná povolání advokátů, notářů, lékařů, ovšem těchto jen potud, pokud půjde o jejich příjmy jiné než služební, spisovatelů, umělců, obchodních jednatelů a p., jakož i živnostenská a obchodní zaměstnání, záležející v takových osobních výkonech poplatníkových, jež není možno vykonávati zástupcem, zkrátka poplatníků, kteří jsou odkázáni na výtěžek své osobní činnosti bez podstatného spolupůsobení kapitálu takovou měrou, že bez této činnosti by provozování jejich podniků nebo samostatného zaměstnání bylo na trvalo nemožné). V našich příkladech jest předpokládána výše přirážek k všeobecné dani výdělkové 400 %. Dále se předpokládá, že poplatník nepodléhá 10%nímu brannému příspěvku dle zákona 226/1934, který se počítá z daně důchodové bez přechodné přirážky (§ 5 vl. nař. 110/1936).
Pro poplatníky tomuto brannému příspěvku podléhající se důchodová daň níže uvedená tedy ještě o něco zvýší.2

*) K důchodové dani uvedené v sloupci 2 a 4 není připočten 10%ní branný příspěvek.)
*) Podrobně o všem pojednává právě vyšlý spis M. Holuba a Dr. J. Leiperta: Příspěvek na obranu státu a mimoř. daň ze zisků, která obsahuje i všechny tabulky. *)

Citace:

Nové daňové zákony. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1937-38, svazek/ročník 2, s. 169-173.