NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 5111.

Pozemková reforma: Stpú, rozhoduje o souhlasu ke zcizení dle § 7 zák. záb., jest povinen o podmínkách tohoto souhlasu ve vlastni působnosti věcně rozhodnouti a nemůže své svolení činiti závislým na souhlasu orgánu jiného.
(Nález ze dne 11. listopadu 1925 č. 21284).
Věc: Kníže Jan II. z Liechtensteinu a firma .... v Opavě (adv. Dr. V. Kaplan z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu (min. místotaj. Kar. Tomšovic) o svolení ke scizení dle § 7 zák. záb.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dvěma výměry z 15. listopadu 1924 sdělil žal. úřad stěžujícímu si vlastníku velkostatku, že udělí svoíení k odprodeji parcely č. kat jednak Ústřední hospodářské společnosti pro Slezsko, jednak stěžující si firmě za různých podmínek, mezi jinými i že bude předloženo prohlášení příslušného ředitelství státních drah, že proti odprodeji nečiní se svého stanoviska námitek.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Jde tu o podmínečný souhlas stpú dle § 7 záb. zák., podmíněný souhlasem orgánu jiného. Dle § 7 záb. zák. náleží však stpú-u rozhodovati o svolení i o podmínkách a výhradách jeho. Tuío svoji kompetenci, zákonem stanovenou, nemůže stpú přesunouti na orgán jiný. V podmínce, která jest předmětem sporu, nelze spatřovati nic jiného, než přesunutí rozhodnutí o podmínce svolení dle § 7 záb. zák. na řed. stát. drah, tedy na orgán jiný.
V tom spočívá nezákonost.

Citace:

č. 5111. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 496-496.